Ještě chvíli dělat, co dělám
21. 3. 2023
Osmdesátiny slaví v těchto dnech zakladatel a dlouholetý sbormistr Českého filharmonického sboru Brno, komponista a nositel řádu sv. Cyrila a Metoděje PETR FIALA. Na rozhovor o dětství na Vysočině, o hudbě a hudebnosti, o kostelích a světových koncertních síních si našel chvíli mezi dvěma zkouškami.
Kde se u vás vzala láska k hudbě? Byli jste hudební rodina? Moji rodiče nebyli profesionální muzikanti, tatínek byl účetní, ale krásně zpíval. V amatérské opeře v Jihlavě, kde jsme v mém dětství bydleli, zpíval i hlavní role. I maminka hezky zpívala a hrála na housle. A my děti – jsem nejstarší ze třinácti sourozenců – jsme všichni chodili do hudební školy. Často jsme se v neděli odpoledne sesedli do našeho velkého obýváku a předváděli, co jsme se v týdnu v hudebce naučili. Nebo jsme zpívali vícehlasně lidové písničky. Takovéhle dýchánky už dnes nejspíš ani neexistují, ale bylo to skvělé…
Zbývá 95 % článku
