Čtyři dny až do čtvrtka se zde budou střídat chvíle modlitby a ztišení s moderovanými rozpravami nad pracovním dokumentem nazvaným „Rozšiř prostor svého stanu“, který vzešel z podnětů synodálních skupinek na celém světě, z následných národních syntéz a z jejich shrnutí do hutných třiceti stran. Jednacím sálem zní italština a angličtina – dva z pětice jednacích jazyků, ale třeba i ukrajinština a ruština nebo albánština.

Praha hostí zástupce 39 biskupských konferencí Evropy, reprezentanty vatikánských úřadů i představitele křesťanských organizací a hnutí: své delegáty vyslaly např. Caritas Europe, Opus Dei, Communione e Liberazione, Fokoláre nebo Taizé. Navíc se online připojuje 390 dalších účastníků zastupujících národní církve.

Ti všichni se podělí o své náhledy na tři základní otázky: Co se pro nás při četbě pracovního dokumentu ukázalo jako nejcharakterističtější pro život církve v Evropě, a co pro nás naopak bylo nové? V čem se názory nejvíce různí a vzniká tu napětí? Jaká témata nebo požadavky se v dokumentu opakují, a tudíž by měly být projednány na celocírkevním sněmu?

Ze zasedání této široké kontinentální pracovní skupiny vzejde závěrečný dokument, který pak se zprávami z ostatních kontinentálních setkání poslouží pro podzimní celosvětové shromáždění synody v Římě.

Dát různým hlasům stejný směr

„Celý synodální proces je založen na principu naslouchání,“ připomněl v zahajovací řeči generální sekretář synody kardinál Mario Grech. „Tvrzení, že ‚synodální církev je církví naslouchající‘, nelze redukovat na řečnický obrat. Pro mnohé znamená ‚naslouchání‘ plýtvání časem. Církev ale chce vést diskuse a nechávat se jimi ovlivňovat. V přípravném dokumentu jsme žádali naslouchat všem, i těm nejvzdálenějším. Všem znamená všem, nikdo není vyloučen. A právě v této kontinentální fázi musíme být pozornější k hlasům, které burcují a často otřásají církevním tělem,“ dodal kardinál Grech.

Spolu s tzv. generálním relátorem synody kardinálem Jeanem-Claudem Hollerichem obeslal kardinál Grech před zahájením kontinentálních setkání všechny biskupy světa připomenutím, že právě na nich jako na pastýřích leží úkol zaručit následně jednotu a vytyčit společný směr.

Podle obou kardinálů to vylučuje snahy některých hlasů v církvi prosadit „svá“ dílčí témata na úkor celku. „Proces naslouchání umožní místním církvím určit, co v každé z nich rezonuje, a to pomůže biskupům, aby stanovili priority, opakující se témata a výzvy k činnosti, které mohou všichni sdílet a projednat je na říjnovém generálním shromáždění,“ vytyčili kardinálové.

Český primas Jan Graubner, pak v uvítacím projevu zdůraznil, že synoda není jen plod lidského úsilí. „Když hovoříme o stanu, který nám připomíná putování Izraele pouští (viz název pracovního dokumentu – pozn. red.), připomeňme si, že spolehlivým průvodcem Izraelitů byl sám Bůh,“ připomněl arcibiskup Graubner. A ke „stálé otevřenosti vůči Božímu Duchu, skrze něhož v církvi žije a působí vzkříšený, živý Kristus“, pozval v duchovní promluvě k delegátům Mons. Tomáš Halík (přinášíme na str. 7).

Díky přímému přenosu na webu prague. synod2023.org/ může každý zájemce sledovat, nakolik se to účastníkům daří. Ve středu večer jsou všichni zváni do svatovítské katedrály na společnou liturgickou slavnost. Předsedá jí kardinál Mario Grech.