Před nedávnem jsem měla možnost strávit pár týdnů v Římě v Papežské koleji Nepomucenum. Pomáhala jsem tam s úklidem a pracovala jako pokojská. Poznala jsem mnoho krásných mladých lidí, kteří zde studují, a zažila plno pěkných chvil v rodinné atmosféře koleje. Jak se ale přibližoval čas mého odletu, začala vzrůstat má nervozita. Jak to zvládnu bez jazykové výbavy na letišti sama? Sice jsem si celou dobu říkala, že se o mě Bůh postará a třeba mi pošle do cesty někoho, kdo bude také cestovat z Říma do České republiky, ale zatím to tak nevypadalo. V koutku duše se mě zmocňoval tísnivý…