Obsah:
Viděli jsme jeho hvězdu na východě
3. 1. 2023
Co svět světem stojí, hleděli lidé na noční oblohu v úžasu. Nesčíslné jiskry zářící na černé klenbě nebes odjakživa rozjitřovaly fantazii básníků. Stříbrné světlo hvězd probouzelo v lidských srdcích tušení, že nebe je místem nevýslovné krásy a zářivého jasu.
Otevřeme-li Bibli, brzy zjistíme, že i staří Hebrejové při pohledu na hvězdnou oblohu nevycházeli z údivu. I jim se tajil dech, když v noci hleděli na nádheru nebeské klenby. Hvězdy podle jednoho z nejkrásnějších žalmů spolu se Sluncem a Měsícem chválí Hospodina (Ž 148,3). V jiném žalmu se hovoří o tom, že hvězdy vypovídají o díle Božích rukou (Ž 8,4). Bůh podle žalmistů určuje počet hvězd a každou z nich vyvolává jménem (Ž 147,4). V knize Job se dokonce dočítáme, že když Hospodin zakládal zemi, všechny hvězdy společně plesaly, zatímco andělé se dali do zpěvu (Jb 38,7). Světlo, které vítězí…
Zbývá 84 % článku
