Bůh zasáhl do mého života mnohokrát. Vlastně pořád zasahuje. Něco si uvědomuji, něco ne, některé okamžiky si pamatuji sama, o jiných mě zase vyprávěli jiní. Jako tato příhoda: Když mi bylo tři čtvrtě roku, vážně jsem onemocněla. Byla jsem v Praze v nemocnici. Maminka za mnou jezdila každý týden, ačkoliv ji ke mně nepouštěli. Vždy jí ukázali – podle jejích slov – uzlíček s dítětem, ona se podívala a šla na tramvaj. Cestou se stavovala v kostele, kde se modlila za mé přežití a uzdravení bez následků. Maminčiny modlitby byly vyslyšeny. Uzdravila jsem se (také díky tatínkově pomoci s…