Obsah:
Osud Moravců za řekou Opavou
15. 11. 2022
Pohnutý příběh kraje bl. Richarda Henkese a P. Ignáce Stuchlého. Ještě před padesáti lety sahalo území olomoucké arcidiecéze do Polska. Jaké byly osudy tří původně pruských děkanátů a jejich obyvatel?
Hranice i státní území se posouvají, obce a kostely ale zůstávají na místě. Jeden z příběhů přeshraniční církevní správy našich nedávných dějin pochází z území na východ od Opavy a Krnova – slezských měst, která dnes leží na hranici s Polskem. Nebylo tomu tak ale vždy. V roce 1742 v důsledku první slezské války došlo nejen k rozdělení Slezska, ale nově vytyčená rakousko-pruská hranice přeťala také olomouckou diecézi (od roku 1777 arcidiecézi). Za řekou Opavou zůstalo pod státní svrchovaností pruského království 47 farností, a to ve třech děkanátech – Hlučín, Ketř a Hlubčice. Pro lepší…
Zbývá 94 % článku
