Podle Františka tento sněm vedl ke „znovuobjevení církve jako Božího lidu a Kristova těla“. Výročí spojil s výzvou k jednotě, protože se podle něj objevuje pokušení rozkolu a někteří věřící se stávají „stoupenci vlastního uskupení“, místo aby byli služebníky všech, „pokrokáři a konzervativci místo bratrů a sester, ‚pravice‘ nebo ‚levice‘ místo příslušnosti k Ježíši“. Odolat tomuto pokušení znamená nepřizpůsobovat se momentální módě ani se neupínat k minulosti. Církev má být především naplněna radostí, jak zdůraznil papež: „Církev, která miluje Ježíše, nemá čas na hádky, jedovatost a…