Obsah:
FEJETON P. Ladislava Heryána
18. 10. 2022
Nemine týden, kdy by mi někdo nenapsal o svém strachu z Boha. O pochybách, zda je Ježíš skutečně milosrdný, když v řadě svých podobenství hříšníkům slibuje pekelný oheň, pláč a skřípění zubů. O tom, jak lze žít v rozporuplném vztahu k někomu, koho mám milovat a zároveň se bát jeho trestů, k někomu tak nevypočitatelnému, u něhož si vůbec nemůžu být jistý, zda nakonec neskončím ve věčném zatracení.
Jedna studentka, která na toto téma píše bakalářskou práci, mi řekla, že se takovým lidem říká nikoli Boží děti, nýbrž Boží vnuci. Je to prý proto, že ten pokřivený vztah k Bohu nezískali od něj samého, ale zprostředkovaně, od rodičů. Už jejich Bůh byl policajt, a nikoli milující Otec. Jako vězeňský kaplan jsem víc než půlrok týden co týden chodil do cely za paní, která utopila ve vaně šestiletého syna a sama si pak podřezala žíly. Už ovšem neměla vnitřní sílu se opravdu zabít. Zavolala si záchranku a z nemocnice ji odvezli rovnou do vězení. Jen pomalu jsem vnikal do tragédie, která začala…
Zbývá 62 % článku
Katolický týdeník můžete číst celý v elektronické podobě.
Kromě toho získáte:
Vydavatel: KatMedia, s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)