Je pravda, že když zazní slovo evangelizace, je pro běžného křesťana možná příliš obecné a mnohým naopak začne běhat mráz po zádech při představě, že mají stát někde na zaplněném náměstí a mluvit k lidem, kteří o Bohu nic slyšet nechtějí. Podle mě ale evangelizace na prvním místě znamená mít rád lidi – vnímat všechny kolem sebe, skutečně jim naslouchat, snažit se jim rozumět a pak mít odvahu vstoupit s nimi do dialogu. Evangelizace tedy není agitace, ale znamená to podělit se o to, co je pro mě důležité, co představuje bohatství mého života – o setkání s živým Bohem. Důležité nicméně je, aby tato snaha nebyla prvoplánová, ale vyrostla přirozeně ze samotného setkání. Lidé jsou na tohle citliví a poznají, když je někdo chce někam vmanipulovat nebo natlačit. I proto je nezbytné, aby se evangelizace odehrávala ve zdravém ovzduší dialogu a také respektu ke druhému člověku v jeho lidství a aktuální situaci…