13. 9. 2022
|Podobenství, v jehož závěru pán pochválí nepoctivého správce, že „jednal prozíravě“ (Lk 16,1-13), asi při každém čtení znovu dráždí poctivou stránku našeho „já“. Jeho komentátoři od patristické doby dodneška píšou dlouhé stránky, aby se pokusili obhájit tento Ježíšův příběh jako hodný Božího slova. Daří se jim to? Ano i ne.
Ježíšova podobenství nejsou určena k tomu, aby nám poskytla pouhý popis nebeského království nebo cesty do něj. Jejich záměrem je pohnout člověka k tomu, aby se vydal na cestu a aby změnil své dosavadní postoje, které ho vzdalují od Kristovy spásy. A protože jde o něco životně důležitého, nasazuje Ježíš všechny páky, aby námi pohnul. Neváhá použít ani šokujících paradoxů, nad kterými se rozezlíme, pohoršíme, ale nakonec nás vedou k vážnému zamyšlení. Kopat neumím, žebrat se stydím Jakou záchrannou strategii zvolil správce v podobenství poté, co se pán rozhodl ho kvůli jeho nepoctivosti…
Zbývá vám ještě 85 % článku!