Tvoří ji osm setkání uvězněných s evangeliem svatého Marka. Markova dobrá zpráva začíná na poušti a vězení je také poušť, plná lvů a zraněných lidí, kteří ubližovali sobě i druhým. Někteří z nich zoufale touží po odpuštění a ujištění, že jsou přesto milováni. A podobně jako nikomu z nás Ježíš neřekl: „Tebe nemám rád,“ neříká to ani jim. Všichni jsme milované děti Boží, nás si vyvolil ještě před stvořením světa. Bůh přichází jako jemný vánek. Ve věznicích jsem zažil, jak pukaly obruče svírající srdce, vrazi plakali, mučitelé hořce litovali, zoufalí závislí došli pokoje a lupiči objevili…