Byla to láska až na druhý, možná třetí pohled: Střechy ježaté anténami, chladně vypadající domy obložené travertinem, na chodnících popraskaný asfalt, psí výkaly a větrem unášená směs odpadků, listí a piniového jehličí. Chaotický štrůdl aut a mezi nimi se proplétající motorina. Pronikavý zvuk klaxonů, ječení sirén sanitek, rachocení popelářů po jedenácté večer. Křik tmavě zelených papoušků v korunách palem. Po dešti dusný, skoro štiplavý vzduch. Všechno se zdálo být obrovské. Vypadalo to úplně jinak, než jsem znal z fotografií. Známé obrazy se jakoby vymkly z rámů. Nic pořádně nefungovalo.…