Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším.“ Tahle slova už křesťan asi někde slyšel, že? Třeba v neděli v kostele. „Je to má vina, má veliká vina,“ odříkáváme někdy poněkud automaticky a přitom zapomínáme, že jde o jeden z nejpodstatnějších rysů křesťanství. Ano, i my jsme viníky. Vinni přitom nemusíme být jen kvůli tomu, jak se chováme – či nechováme – k lidem okolo sebe. Existuje širší, společenská vina, a protože jsme součástí společnosti, týká se také nás. Občas se setkávám s lidmi, kteří jsou ochotni přísahat, že tahle republika nikdy nikomu neublížila, vždy jsme prý…