I přes historicky bolavé rozdělení církve na východní a západní část vidíme, že nejpozději od časů Druhého vatikánského koncilu k sobě hledají západní latinská katolická církev, východní katolická církev a pravoslavná církev cestu a způsoby spolužití. Římská církev nadto založila celou řadu institucí, které se starají o poznávání značného rezervoáru teologického, filozofického, kulturního a uměleckého bohatství Východu a o spolupráci obou nábožensko-duchovních okruhů. Čtenáře asi hned napadne osobnost kardinála Tomáše Špidlíka, předního znalce duchovních dějin východní tradice, jenž se kromě…