Prochází zavřenými dveřmi našeho strachu. Dechne na své učedníky, tak jako Stvořitel vdechl Adamovi dech života. Adam povstal z prachu nicoty a stal se živou bytostí, obrazem Stvořitele. Víra učedníků se v hodině zkoušky vracela do prachu strachu a nicoty. „Vracejí se do svého prachu... Ty jim však vracíš ducha a budou znovu stvořeni.“ Vyjít z vězení svého strachu Je to jako ve vidění proroka Ezechiela. Údolí plné suchých kostí se mocí Božího ducha mění v zástup Božích bojovníků. Jsou chvíle, kdy i dnes jsou učedníci Ježíšovi uzamčeni ve svém strachu. Jsou chvíle, kdy se i církev podobá…