V určité fázi našeho duchovního života nás může opanovat skepse z vlastních či jiných slov. Poznáváme, že se někdy obtížně domluvíme, že našim autentickým slovům je přikládán nesprávný význam nebo si někdo našeho vyjádření ani nepovšimne, zapadne. Nakonec dospějeme k tomu, že je lepší méně argumentovat a méně se domáháme komentářů od jiných. To, zda je více mlčení, nebo mluvení, není věc našeho rozhodnutí, ale odpovídá tomu, jak si nás Pán vede. Je-li mlčení kalkulem zatrpklého člověka, jde spíše o nekomunikaci. Naopak, je-li zase mluvení „mlácením prázdné slámy“, tupíme tím nejen slovo, ale…