„Téma nenarozených dětí bylo těžké uchopit. Chtěla jsem, aby socha nevypadala smutně, ale spíše nadějeplně. Nakonec jsem zvolila variantu s jemnýma ženskýma rukama, které vypadají jako spirála. Nahoře v dlaních jsou umístěná kmitající křidélka, znázorňující duši, kterou dlaně vypouštějí do nebe, tedy na věčnost k Pánu Bohu,“ představila své dílo Marianna Jánošíková Machalová, sochařka, která v důsledku nemoci přišla o zrak. „Pro vzpomínkové místo na nenarozené či v útlém věku zemřelé děti jsme zavrhli hřbitov jako prostor ponurý a smutný a hledali jsme umístění, které by dávalo naději, smír,…