Jsou tu vždy dva extrémy: buď se přetížit takovou „hyperodpovědností“, že pak neplníme ani tu základní roli, anebo tu naši odpovědnost kmotra – lépe řečeno „svěřený milý vztah“ – zanedbávat. Dost záleží na individuálním posouzení celé situace. K tomu může napomoci rada kněze připravujícího na křest. Jistě bude mít bohatou praxi a vějíř zkušeností. Obecně se dá ale říci, že kmotrů, zejména těch k biřmování, se nedostává. A že kmotrovství je vhodné přijmout (pokud už se nejedná obrazně řečeno o 15. svěřené dítě). To, že se navzájem setkáváme v Božím plánu, má totiž hlubší souvislosti. Je ale…