neděle 19. 12. Lk 1,39-45

Maria spěchá ke své příbuzné. Radostný pozdrav Alžběty i dosud nenarozeného Jana ji naplňuje radostí. Dokážu druhé, kteří nesou Ježíše v srdci, podobně povzbudit, rozradostnit?

pondělí 20. 12. Lk 1,26-38

Maria s andělem, poslem Božím, komunikuje. Klade zcela praktickou otázku. S Božím „zastíněním“ souhlasí a podřizuje se. Vzor pro můj vztah s Bohem!

úterý 21. 12. Lk 1,39-45

Návštěva, při které obě ženy dávají vyniknout našemu Pánu. Budu prosit za maminky ve stavu, který se právem nazývá „požehnaný“.

středa 22. 12. Lk 1,46-56

Hladoví, chudí, ponížení. K takovým i dnes sestupuje náš Bůh. Nechci tedy patřit mezi pyšné, přesycené. Chci umožnit Bohu, aby ve mně pracoval.

čtvrtek 23. 12. Lk 1,57-66

Janův otec Zachariáš začal mluvit v okamžiku, kdy napsal jméno svého synka, které znamená: Bůh se prokázal jako milostivý. Kéž se i mně rozváže jazyk, abych mluvil o dobrotě Boží!

pátek 24. 12. – Štědrý den Lk 1,67-79

Zachariášovo dočasné oněmění vydalo plod. Krásný chvalozpěv, kterým v breviáři zahajujeme každý den. Pochopím o vánočních dnech význam ticha?

sobota 25. 12. – slavnost Narození Páně Žid 1,1-6

Dar je víc než jakákoli slova. Bůh promluvil tím, že nám daroval svého Syna. Podstatou Trojice je vzájemné darování. Já mám být jejím obrazem: v rodině, v církvi…