1. Zdravotní péče se platí přímo

Každé lékařské ošetření si pacient musí zaplatit. Všeobecné zdravotní pojištění totiž v Ugandě vůbec neexistuje. Chudý člověk na doktora zkrátka nemá, a tak, i když je zraněný či nemocný, jeho první volbou je mnohdy šaman. Ten bývá sice levnější, ale stav může ještě zhoršit.

2. Málo nemocnic

Cestovat do nemocnice desítky kilometrů? V Africe nic neobvyklého. Podle statistiky je v Ugandě 0,17 lékaře a 0,5 nemocničního lůžka na tisíc obyvatel. Jen pro porovnání: v České republice je 4,12 lékaře a 6,6 lůžka na tisíc obyvatel.

3. Nedostatek přístrojů

Gama nože, genetické terapie nebo bionika? Na tyto, u nás dostupné moderní metody léčby můžou v ugandských vesnických nemocnicích zapomenout. Lékaři se spoléhají na staré a osvědčené metody, své ruce, zkušenosti, instinkt.

4. Odbornost zdravotníků

Znalosti doktorů a sester jsou velmi vysoké a podobné evropským standardům. Začínajícího lékaře nesmí zaskočit ani pacient s HIV. K tomu přidávají vlídnost, jíž jsou pověstní. Že sestřička vykonává to, co v Evropě dělá lékař? Ano, mají tu vyšší kompetence.

5. Péče o pacienta

Nemocnice poskytuje pouze zdravotní péči. Ostatní je na příbuzných: vaří a perou nemocnému prádlo, a když je potřeba, tak ho krmí a myjí. Po dobu hospitalizace se do nemocnice dokonce nastěhují. Spí na zemi na rohoži vedle pacientovy postele.

6. Úcta k mrtvě narozeným dětem

Dětem, které zemřely ještě před porodem, strojí pozůstalí běžně pohřeb, jako by se jednalo o zesnulého.

7. Nemocnice a náboženství

Ateismus je v Ugandě cizí slovo. Každý má nějakou víru. Je tu běžné, že se lékař před operací modlí za úspěch zákroku. Součástí nemocnic jsou kaple.