Šest z deseti lidí na světě nemůže svobodně vyjádřit svou víru a rok od roku je to horší. Vážná porušení náboženské svobody se pak dějí ve 38 ze 196 sledovaných zemí – nejvíce v Číně, Severní Koreji nebo Myanmaru. Narůstá islamismus, autoritářské režimy a nacionalismus, navíc situaci zhoršila pandemie, jak shrnuje zpráva papežské nadace Církev v nouzi (ACN). Vydává ji co dva roky. „Minulá zpráva měla 850 stran, ta letošní přes 1200,“ uvedla minulou středu v Praze na mezinárodní konferenci k Červené středě editorka této zprávy Marcela Szymanski. Organizátoři se i proto letos rozhodli soustředit na téma: Jak pronásledovaným pomoci? A poprvé byl součástí i benefiční koncert, který přenášela TV Noe.

„Červená středa je mezinárodní iniciativa, jež má za cíl upozornit na to, že většina obyvatel planety trpí pronásledováním pro víru. Je důležité podporovat svobodu náboženského vyznání,“ upozornil na tiskové konferenci P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK, která akci v Česku spoluorganizuje s Ekumenickou radou církví (ERC), Židovskou obcí a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP). „To, že akce jde napříč konfesemi, náboženstvími i politikou, ukazuje, že víra a věci veřejné či klima ve společnosti k sobě patří,“ podotkl P. Přibyl.

Myslet na utiskované

Petr Jan Vinš, sekretář ERC, přirovnal iniciativu pro svou spontánnost k Noci kostelů. Letos vzrostl počet zapojených chrámů, synagog, institucí i škol na 130 proti loňským 100. „Těší mě, že je to živelná akce. Lidé chtějí ukázat, že náboženská svoboda se dotýká všech. My žijeme v této svobodě od pádu komunismu, ale to neznamená, že bychom měli zapomínat na ty, kdo jsou v horší situaci,“ uvedl Vinš. Červená středa, jak připomíná, se „zastává náboženské svobody všech, nejen křesťanů. Teprve když si člověk může svobodně zvolit svou víru, má jeho přihlášení se k ní skutečnou hodnotu. V mnoha částech světa jsou lidé perzekvováni i za nevíru.“

Aby se už nemlčelo

Třetí spoluorganizátor Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR, připomněl, že právě ve středu 24. listopadu uběhlo 80 let od prvního transportu Židů do Terezína. Mezi 342 mladými muži byl i jeho otec. „Následovaly další transporty. Lidé tehdy věděli, že se děje něco nepatřičného, ale hlas nepozvedli. A toto je naše motivace k účasti na Červené středě: i když se nás nyní netýká zhoršená situace s antisemitismem ani porušování náboženských svobod, chceme upozornit, že ve světě tomu tak je,“ uvedl Kraus s tím, že jde i o to, ukázat mezináboženskou jednotu v ČR. Za unikátní situací stojí podle něj i přátelství tří hlavních organizátorů. K iniciátorům akce u nás patří i předseda správní rady IKDP Pavel Svoboda.

„Červená středa v ČR je mimořádná,“ souhlasí Marcela Szymanski z papežské nadace ACN. „Jednak tím, kdo se na ní podílí, a jednak tím, že trvá většinu dne, během něhož se obrací na různé publikum: na odborníky při mezinárodní konferenci, na věřící při mezináboženské modlitbě, na veřejnost při průvodu Prahou a akcemi jinde, letos i koncertem.“ Na jeho programu byl Komenského Labyrint světa a ráj srdce ve varhanním provedení podle Petra Ebena. Vybíralo se při něm na obnovu obchodu a bytů pro křesťany při dominikánském klášteře v iráckém Mosulu. Sbírka stále trvá (více na cervenastreda.cz) a prostředky pak předá zástupce Charity ČR. Její ředitel Lukáš Curylo připomněl, že zatímco u nás se role církve chápe „jen“ jako duchovní, v zemích, kde Charita pomáhá, mají církve „velkou společensko-ekonomickou roli“ a podílejí se přímo na rekonstrukci poničených oblastí.

A jak tedy může každý pomoci pronásledovaným? Pokusili se to shrnout hosté konference: modlit se, zajímat se o osudy pronásledovaných a zveřejňovat je, psát jim dopisy, podporovat charitativní akce, ale i volit ty poslance a senátory, kteří pozvedají hlas za potlačované, či apelovat na učitele, aby více přibližovali minulost.