Obsah:
Liturgie / Homilie|Denní tichá chvíle
30. 11. 2021
Bůh vstupuje se svým Synem do světových dějin. Jejich smyslem je i mé obrácení.
Možná nám chybí vynalézavost a ochota rozebrat střechu, která zakrývá druhým Ježíšovu uzdravující moc.
Pokud patřím do „stáda“ devětadevadesáti ovcí, nemohu se na pastýře zlobit, když se ode mě vzdálí a vydá se za tou jedinou ztracenou. Nebudu jí nic vyčítat, ale chci se radovat s ním, až ji najde…
Maria učinila konec tomuto nepřátelství. To si uvědomím, když se zahledím na adventní červánky. Vždyť už ve chvíli, kdy byla ve své mamince počata, začalo svítat na lepší časy!
Naše vyhlídka i naděje: velikost Božího království! Není však pro násilníky a uchvatitele. Opravdu, nový věk se otevírá tiše, nenápadně.
I dnes slyšíme: jeden představitel církve je příliš lidský, druhý zas moc upjatý… Syn člověka – dokonalý Bůh i člověk – ať je naším jediným měřítkem.
Likvidace nepohodlných hlasatelů pravdy pokračuje do našich dní. Mohu vzpomenout tábory nucených prací a následovníky Ježíše, kteří utrpením potvrzují jeho slova. Jejich každodenní advent trvá mnoho let…
Připravilo Pastorační středisko Arcibiskupství pražského
Vydavatel: KatMedia, s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)