Patřily mezi ně i farnost u svatého Vojtěcha v Českých Budějovicích nebo farnost u sv. Mikuláše v Suchdole nad Lužnicí.

„Už před dvěma lety jsme si poslední listopadovou středu připomněli, že sice žijeme ve svobodné zemi, kde se můžeme účastnit mší, kolik chceme a zvládneme, ale ve světě je stále plno zemí, kde se lidé nemůžou přihlásit ke své křesťanské víře, jinak jim hrozí smrt nebo útěk,“ říká farnice Iva Hojková.

„Každý křesťan se modlí za pronásledované průběžně, ale v tento den se v modlitbě sjednotíme i s věřícími v jiných zemích. Proto jsme se zapojili i letos, abychom společně prosili za křesťany, židy i muslimy pronásledované pro víru a něco se o problematice dozvěděli. Lidé v obci poznali, že nežijeme jen uzavření ve své farnosti, ale jsme propojení s ostatními věřícími po světě, a jejich bolest a utrpení nám nejsou lhostejné. Ve středu míváme modlitbu růžence a mši svatou, takže jsme je nyní věnovali za pronásledované. Texty k desátkům růžence a přímluvy jsme využili z webu cervenastreda. cz,“ dodala Iva Hojková s tím, že kostel sv. Mikuláše zůstal osvícený přes noc jako svědectví, že mnoho lidí trpí a prolévá krev pro svou víru v Boha.

Svíčky i modlitby

I budějovický kostel sv. Vojtěcha se minulou středu rozzářil červeným světlem. „Ani nám není lhostejný osud lidí trpících pro víru, a proto se naše farnost k akci přidala již podruhé,“ říká farnice Marie Benešová a připomíná slova sv. Pavla: Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem. Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním (srov. 1 Kor 12,12 a 26).

Mši svatou za pronásledované celebroval salesiánský kněz P. Josef Mendel. Chrám pak zůstal otevřen pro soukromou modlitbu s možností zapálení svíčky. Do akce se zapojily i další farnosti, např. v Táboře, Kaplici nebo sestry boromejky v Prachaticích. V Protivíně se připojil i sbor Evangelické církve metodistické modlitebním setkáním a nasvícením kostela.