Těsně po slavnosti Narození přijde umučení svatého Štěpána a pak svátek betlémských dětí. Červená barva najednou zbarví bílé a zlaté Vánoce, barva krve se drasticky rozlije na plátno něžného a sladkého příběhu o Jezulátku.
A každý křesťan si vzpomene na Ježíšova slova: „Kdo nenese můj kříž a nenásleduje mě, nemůže být mým učedníkem.“ Ježíšova škola života znamená vstoupit hned zkraje do jeho smrti – a také očekávat vzkříšení. Dotknout se Ježíše, přiblížit se k němu. Vyzývá člověka nejen k následování ve zbožnosti, v modlitbě, v postech a v almužnách, ale také v utrpení. Radost, která plyne z Ježíšovy školy, je radostí vědoucích, tichým radováním se z toho, že můžeme být v jeho přítomnosti svědky zázraku života, smrti a vzkříšení.
Život přišel o Vánocích, smrt na Velký pátek a vzkříšení ze soboty na neděli velikonoční. Jeho existence dává nový smysl všemu, co prožíváme, z života se stává vánoční dar, který učedník chce za každou cenu předat.
Obdarovaný se stává darem.
