Na konci Matoušova evangelia předává Ježíš velký misijní úkol: „Jděte tedy, získejte za učedníky (doslova za žáky – pozn. aut.) všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ (Mt 28,19–20)

Ježíšův úkol je získat lidi do své školy života. Když tento úkol zadává, chce, abychom nejdřív vstoupili do jeho školy života. To je úkol na celý život.

Jak daleko jsme postoupili v této škole? Jak jsou na tom učedníci nás křesťanů? Ježíš říká ve své řeči na rozloučenou ve večeřadle: „Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci (žáci).“ (Jan 15,8) Jsme my křesťané už křesťany?

Dobrý žák touží poznávat

Jeden z raných svědků, svatý Ignác z Antiochie, který zemřel mučednickou smrtí kolem roku 107 v Římě, píše křesťanské obci v Římě krátce před smrtí list. Jako vězeň je na cestě do Říma a tam má být v cirku předhozen dravé zvěři. Obává se, že mu v tom budou bránit a že se budou snažit, aby unikl trestu smrti. Píše jim: „Nechte mě, abych se stal kořistí zvěře!“ Touží po tom, aby se stal „čistým Kristovým chlebem“. „Pak budu konečně opravdovým Kristovým žákem.“ (Řím 4,1–2) „Nechte mne, abych napodobil utrpení svého Boha“ (6,3), pak se Ignác teprve stává křesťanem.

Být křesťanem znamená být Ježíšovým učedníkem. Stávat se křesťanem znamená stávat se Ježíšovým žákem.

(z knihy Ch. Schönborna Být učedníky)