Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Srpen 2026
Červenec 2026
Červen 2026
Květen 2026
Duben 2026
Březen 2026
Únor 2026
Leden 2026
Prosinec 2025
Listopad 2025
Říjen 2025
Září 2025
Srpen 2025
Červenec 2025
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Impulz pátý: Dary obdarovaného

Impulz pátý: Dary obdarovaného

Tisk

Žáci jsou k tomu, aby se něco naučili. Úlohou učitelů je, aby učili nové žáky. Ježíšovi učedníci by měli učit ty, kteří se stali Ježíšovými žáky.

Měli by předat všechno, co slyšeli od svého učitele. Tak chápe svůj úkol Pavel, který říká: „Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil.“ (1 Kor 11,23) Neměli by předávat jen po troškách, jen něco, nýbrž všechno. „Všechno, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,20), učte ostatní, kteří se stanou mými učedníky.

Co to ale vlastně znamená? Je to někde napsané? Kde to apoštolové, Ježíšovi učedníci, všechno najdou?

Žáci, kteří se stali učiteli, mají předávat celou Ježíšovu nauku. Ale kde ji naleznou? Jak se dá prověřit, že učitelé skutečně předávají celé Mistrovo učení, a ne jen nějakou zkratku? Že do něj nepřimíchávají své nauky, nebo v průběhu času, během staletí, Ježíšovo učení neproměňují, nezkreslují?

Uběhlo dva tisíce let. Nezměnilo se dávno učení v něco docela jiného, než kdysi Ježíš hlásal? Apoštolové mu přece sami naslouchali, byli jeho posluchači a očitými svědky. On sám je zasvěcoval a oni byli jeho přímými žáky. Pokud byli na světě jeho posluchači a očití svědkové, mohli také vzájemně ověřovat, co vyprávěli o Ježíšově učení. Mohli si vyměňovat vzpomínky a společně zkoumat, jestli skutečně přesně předávají Ježíšovu nauku.

Ale po smrti posledního apoštola – kdo mohl zaručit, že se Ježíšovo učení nezačne pomalu posouvat? Nezměnilo se, nevymazalo se k nepoznání mnohé z Ježíšových slov za staletí, kdy se na ně nabalovala další lidská slova? Odkud dnes víme, co Ježíš skutečně učil, co byla původně jeho nauka?

Učit znamená svědčit

Svědek se řecky řekne „martys“. Svědek je mučedník. Žáci se stanou učiteli tím, že se stávají svědky.

U mučedníka je jasné, že učení, které Ježíš předal svým učedníkům, je především vyznáním, svědectvím. „Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi.“ (Mt 10,32) Hlásání evangelia se neobejde bez nepřátelství a pronásledování. Erik Peterson (†1960) říká ve své známé knize Svědek pravdy (vyd. 1937, tedy v době nacismu): „Dokud bude evangelium hlásáno tomuto světu – tedy až do konce světa –, do té doby bude mít církev mučedníky.“ I když k mučednictví nejsou povoláni všichni, přece by měli všichni svědčit a k tomu náleží kříž a jeho každodenní nesení na cestě následování. Po Ježíšově slově „Učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ následuje nezrušitelné zaslíbení „Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28,20)

(z knihy Ch. Schönborna Být učedníky)

Předchozí článek Následující článek