Ježíšovi učedníci jsou různí stejně jako lidé, které potkáváme v životě: vzdělaní i nevzdělaní, hodní i prohnaní, dokonce se mezi nimi najdou zrádci.
Ježíš se mezi nimi neobjevil z nějakého vzduchoprázdna, nebyl to parašutista vyslaný Bohem Otcem z jiné planety, ale potomek lidu Staré smlouvy, následovník krále Davida, příslušník národa Abraháma, Izáka i Jákoba. Bez Starého zákona nelze pochopit Zákon nový, bez příběhů o Abrahámovi, Mojžíšovi a Eliášovi by Ježíšův příběh byl jako strom bez kořenů nebo jako automobil bez kol.
Krása i tíha Božího vyvolení
Historie Staré smlouvy je však příběhem o cestě malého stádečka za svým Bohem, o minoritě, která se nikdy neměla stát většinou. Jak upozorňuje kardinál Schönborn, my katolíci si budeme muset dokonce i v tradičních zemích zvyknout, že jsme menšinou, dokonce, že nám budou říkat: A jéje, církev! I když budeme mít úspěch, tak nám budou říkat: Ach ta církev, ti katolíci... Pokud tedy ve Starém zákoně čteme o vyvolení Izraele, je to vyvolení za vysokou cenu – za cenu pronásledování, nedůvěry a ústrků.
