Další rodiny se již z táborů vrátily domů. Místy, kde předtím lidé žili, však prošla válečná fronta a proměnila je v hromady trosek. Spí se ve stanech, nedokončených nebo zničených budovách anebo dokonce venku. Zimní teploty ale klesají až na -11 °C. Podchlazení ohrožuje hlavně děti a starší lidi.

Realita poválečné doby dopadá nejvíce na ty nejmenší – děti a mladé dívky. Jedenáctiletá Lina a její rodina patří k těm, kteří byli nejprve vysídleni bombovými útoky v severozápadní Sýrii a nyní se vrátili domů do Idlíbu. Protože je Maram nejstarší dívkou v domácnosti, očekává se od ní starost o domácí práce a mladší děti. A tak navzdory své touze po vzdělání musela opustit školu. Spolu s místní humanitární organizací Shafak se našim pracovníkům podařilo rodinu přesvědčit, aby se tam Maram mohla vrátit. Kvůli pandemii koronaviru ji nyní nemůže fyzicky navštěvovat. Jejím velkým snem je však stát se jednou učitelkou arabštiny a matematiky.

Děti jako Maram a Lina se i uprostřed konfliktu snaží získat přístup ke vzdělání. Často ale do školy z různých důvodů chodit nemohou. Zejména od dívek se očekává, že budou rodičům pomáhat s péčí o mladší sourozence, anebo se rodiče bojí, že by se dívky staly při cestě do školy terčem útoku.

CARE působí v Sýrii od roku 2013 a od té doby podpořila více než pět milionů lidí v nouzi. Soustředíme se na zajišťování přístřeší, potravin, čisté vody a zdravotnických a hygienických služeb. Spolu s dalšími humanitárními partnery se také podílíme na psychosociálních programech a na programech zaměřených proti násilí a pro obnovu živobytí.