KRÁTCEROK OD TERORISTICKÉHO ÚTOKU VE VÍDNI, který stál pět lidí včetně pachatele život, připomněla mezináboženská pietní akce v kostele sv. Ruprechta za účasti rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena a dalších vysokých představitelů politiky i církví. Před kostelem sv. Ruprechta byl loni pachatel dopaden a zastřelen. „Přesvědčení, že násilí je řešením a přináší spásu, je znovu a znovu zaséváno a znovu také roste. Ale opačný obraz – obraz ducha společenství je nakonec silnější. Lidskost, odvaha, sympatie a soucit – to vše se během tohoto teroru ukázalo různými způsoby,“ připomněl vídeňský arcibiskup, kardinál Christoph Schönborn (na snímku). Hudbou akci doprovodila křesťanská mládežnická skupina Weil ma Glaubn, která před rokem v době útoku ve svatoruprechtském kostele právě zkoušela. Protože násilník útočil i poblíž hlavní vídeňské synagogy, připojili se k dalším pietním akcím i místní Židé. „Moře světel“ z rozsvěcených svíček na místech útoku označil kardinál Schönborn za „silné znamení soucitu“.
MEDAILKU SV. KRYŠTOFA SI PŘIBALIL na cestu do vesmíru německý astronaut Matthias Maurer. Zpodobení patrona cestovatelů jej doprovodí na misi Crew-3 na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Posádku bude tvořit s dalšími třemi astronauty a má odletět – po několika odložených startech – v polovině listopadu. Jak jedenapadesátiletý Němec prozradil do televizního vysílání, medailku mu na cestu přidal jeho otec. Maurer bude už 600. člověkem ve vesmíru. Náboženské předměty si s sebou vzalo více z nich: Němec Alexander Gerst si přibalil zapůjčený kámen z pokladnice kolínské katedrály, který po ukončení mise zase vrátil; Američan Edgar Mitchell vezl Bibli na mikrofiších; ruští kosmonauti brávají s sebou dokonce relikvie svatých nebo i částečky Kristova kříže.
FARNÍ KRÁLÍCI JAKO ODPOVĚĎ NA HLADOVĚNÍ – to je nápad oblátského misionáře P. Eduarda Vasqueze, který působí v jedné z farností na severním předměstí Manily. „Králičí maso je dokonalou odpovědí na problém hladu,“ hlásá kněz, který už rok tato zvířata chová. „Během jediného roku se jeden králík může rozmnožit na více než sto kusů,“ dodal. Nápad chovat králíky se zrodil, když P. Vasquez pracoval s lidmi bez domova ze své farnosti a přemýšlel, jak by si sami mohli zajistit potraviny. Problém chudoby ještě zvětšila koronavirová pandemie. Na konci letošního října proto kněz spustil ve spolupráci s úřady projekt, který má pomoci rozdat v nadcházejících 12 měsících králíky 100 tisícům chudých rodin. Každá z nich projde zaškolením, jak o zvířata pečovat, a do začátků dostane králíka i se základním vybavením a krmivem. Kněz také v okolí kostela pěstuje zeleninu, aby chudým farníkům ukázal, jak je dále možné se postarat o svou obživu. Přiučit se tomu sem přicházejí lidé ze širokého okolí. Podle Světové banky zaplatí Filipínci žijící ve městech za jídlo až o 69 % více než ti na venkově. Asi čtvrtina Filipínců žije dnes pod hranicí chudoby.
