V posledním čase, čase covidových opatření, se na MVS obraceli odsouzení z různých věznic dopisy, ve kterých prosili o pomoc s výstupem. Je výhodou, když se na nás obrátí s předstihem, zhruba půl roku před koncem trestu, abychom zmapovali potřeby a zajistili důležité věci pro jejich další svobodný život.

S každým je řeším individuálně. Někdy to je bydlení a práce. Jindy doprovod na úřady (klienti mají mnohdy špatné zkušenosti s úředníky, nevěří si, zda budou umět správně jednat, atd.), prostřednictví v urovnání vztahů s rodinou, psychická podpora nebo pomoc v řešení dluhů.

Bydlení řeším podle finančních možností klienta. Když je bez prostředků a pomoci blízkých, doporučuji azylové domy, než se vyřeší dávky hmotné nouze nebo se ustálí měsíční příjmy ze zaměstnání. Ubytovny se musí uhradit dopředu, zatímco v azylových domech je to jiné. Počkají, až jsou dávky hmotné nouze schváleny, ty navíc přichází přímo na účet azylového domu. Samozřejmě je ale potřeba, aby si je klient vyřídil.

Bydlení vidím jako největší problém. Jedná se o vysoké částky, které jsou pro klienty v prvopočátku neúnosně vysoké a mohou je rychle dostat do finančních problémů. I jen základní potřeby jako potraviny, hygiena, oblečení a obuv, léky nebo pracovní oděv stojí mnoho peněz. Ale představte si klienta, kterého vyzvedávám před věznicí. Ve většině případů má jen igelitovou tašku, kde jsou propouštěcí papíry z výkonu trestu, snad nějaké triko, mikina a pár korun na cestu, na které má ze zákona nárok. Ne všichni mají možnost ve vězení pracovat, aby se jim střádalo na „úložné“, což je malé procento z již tak malého platu, jaký ve výkonu trestu je.

Pro tyto klienty můžeme zajistit finanční pomoc z našeho projektu Metanoia II, kam už několik let přispívá liberecký sbor Církve bratrské. Tuto službu pro MVS zastřešuje Martin Škoda, kaplan Věznice Stráž pod Ralskem. Jde o velmi přínosný způsob podpory – právě z těchto peněz můžeme propuštěným pomoci se základními potřebami. V největší nouzi také z tohoto daru můžeme pomoci s platbou jednorázového nájemného, aby propuštění nezůstali na ulici. Bez ubytování totiž rychle spadnou zpět do vzorců chování z doby před uvězněním, a často i proto se opět do vězení vrátí.

Lidé, kteří se na MVS obracejí, mají dobrý úmysl začít jiný a lepší život. Okolnosti jsou pro ně velmi těžké, uvědomují si, že na to sami nestačí. Ne všichni mají rodiny, a když je mají, někdy je blízcí domů nevezmou – tak hluboká jsou zklamání a nedůvěra. Většina propuštěných jsou tedy svým způsobem bezdomovci a nemají se kam vrátit, natož adekvátně začít nový život, aby dál neškodili společnosti. Jsme připraveni jim pomoci.

LENKA HELLEROVÁ, hlavní koordinátorka projektu Příprava na propuštění a následné péče