Personální změny jsou na papežově pracovním stole vzhledem k počtu zodpovědných pozic v římskokatolické církvi na denním pořádku. Některé změny projdou bez povšimnutí, častěji však mnohá rozhodnutí o obsazení vatikánských úřadů proletěla i světskými médii. Stačí si namátkově projít titulky zpráv z agentury Reuters: „Papež jmenuje prvního Afroameričana na nejvyšší církevní post v USA“ (duben 2019), „Papež poprvé dosadil ženy do důležitých vatikánských úřadů“ (květen 2019), „První žena na vyšším vatikánském diplomatickém postu“ (leden 2020). Všem důležitým posunům se věnujeme ve zpravodajství KT, ale protože těch „historicky poprvé“ bylo zejména v poslední době tolik, nabízíme souhrnnější obrázek o tom, jak papež František proměňuje Vatikán.

Výměny osobních sekretářů

Dobře známým symbolem Františkova papežství je jeho volba bydlet v Domě sv. Marty, aby nebyl odtržený od ostatních. Kdo ale jsou lidé, s nimiž tráví svůj pracovní den? Velmi blízko k papeži mají jeho dva osobní tajemníci. Oproti minulým papežům nejde o dlouholeté osobní důvěrníky, jakým byl třeba pro Jana Pavla II. kardinál Stanisław Dziwisz: „Papež František nechce osobní sekretáře, kteří by byli vlivnými strážci dveří jeho kanceláře,“ napsal jezuitský časopis America Magazine loni v lednu, když do této role nastupoval uruguayský kněz P. Gonzalo Aemilius. Podobně to tehdy shrnul mluvčí Vatikánu Matteo Bruni: „Papež František upřednostňuje rotaci svých sekretářů, považuje tuto roli za dočasnou službu.“

Prvních sedm let měl František ve Vatikánu po ruce koptského kněze P. Yoannise Lahziho Gaida, prvního východního katolíka v této roli, a Argentince P. Fabiana Pedacchia. Na přelomu let 2019 a 2020 ale uvolnil P. Gaida pro službu církvi v Egyptě a P. Pedacchia pro jiný vatikánský úřad. Roli tehdy převzal Ital P. Fabio Salerno a zmíněný P. Aemilius, který se v Uruguayi dlouho věnoval pastoraci mezi drogově závislými a dětmi ulice.

S výjimkou přesně plánovaného dopoledne pro administrativu a porady ale nemají ani osobní sekretáři kolikrát přehled o tom, co zrovna papež dělá, jak tvrdí britský novinář Paul Vallely v životopisu „Papež František – rozvazující uzly“ (Pope Francis – Untying the knots, v češtině nevyšlo) z roku 2015. Odpolední telefonáty nebo plánování některých schůzek jsou tak údajně plně ve Františkově režii.

Kurie – diplomaté a nové posily

V každodenním kontaktu s papežem jsou také hlavní představitelé Státního sekretariátu, tedy nejvyššího kuriálního úřadu. Jde o diplomaty, kteří v minulosti sloužili jako nunciové v různých zemích. Kardinál Pietro Parolin stojí po Františkově boku už od roku 2013, předtím zastupoval Svatý stolec v krizemi zmítané Venezuele. Z papežských nunciatur František povolal do Vatikánu také anglického arcibiskupa Paula Gallaghera (sekretář pro vztahy se státy) nebo venezuelského arcibiskupa Edgara Pena Parru (tzv. substitut pro všeobecné záležitosti, vyřizuje každodenní papežskou agendu).

Další část kurie tvoří kongregace (např. pro evangelizaci, pro biskupy) a dikasteria (např. pro laiky, rodinu a život). Když papež přemýšlí, kdo tyto úřady povede, nemusí vybírat jen mezi absolventy diplomatické akademie. Jak podotýká v rozhovoru historik a teolog P. Tomáš Petráček, papež František zde často nechal dosloužit prefekty, které jmenoval ještě Benedikt XVI., a vedení úřadů obměňuje postupně. Někdy povýší dosavadního zástupce prefekta, jako letos v případě Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, jindy si vybere mimo Vatikán, aby kurii obohacovali lidé s pestrými pastoračními a životními zkušenostmi. V rozhovoru pro KT to potvrzuje i kanadský kardinál s českými kořeny Michael Czerny, papežův spolupracovník zejména v otázce migrace. A stručný přehled zajímavých posil, které František povolal, nabízíme níže.

Poradci z celého světa

Jak ve zmíněném životopisu uvádí Paul Vallely, papež František se snaží udržovat kontakt s mnoha lidmi mimo Vatikán, získává tak zpětnou vazbu a postřehy z jiných míst. Zvláštní skupinu nadto tvoří Rada kardinálů poradců, kterou František ustavil už měsíc po svém zvolení a která se zabývá mj. reformou kurie. Koordinátorem je salesián a honduraský kardinál Óscar Rodríguez Maradiaga, mezi členy je arcibiskup indické Bombaje Oswald Gracias nebo bostonský arcibiskup a kapucín Sean Patrick O’Malley, který zároveň vede Papežskou radu na ochranu mladistvých.