26. 10. 2021
|V těchto dnech se hřbitovy – jinak během roku většinou tiché a prázdné – zaplňují. Na ozdobených hrobech se do tmy rozzáří záplavy svíček. Nastává období (i počasí), které lidová tradice nazvala dušičkové.
Kolem Památky zesnulých (2. listopadu) se připomínky předků, smrti a konečnosti pozemského života stávají součástí života nejen křesťanů, ale i většinové společnosti. „Je to jedna z tradic, které v naší zemi křesťanství zaselo už v době, kdy lidé existenci života po smrti brali jako něco docela samozřejmého. Je to šťastné dědictví z časů, kdy lidé věřili v Boha, který člověka volá k sobě do nebe,“ uvedl pro KT plzeňský biskup Tomáš Holub.
Církevní společenství v celé zemi připravují akce spojené s modlitbami za zemřelé – někde zvou na večery s duchovní hudbou, jinde chystají zvláštní bohoslužby spojené s přímluvami za zesnulé. „Je to příležitost oslovit sousedy. Musí to ale být projev našeho opravdového zájmu o lidi, kteří někoho ztratili, snaha být jim nablízku a podat pomocnou ruku těm, jejichž blízcí překročili práh věčnosti,“ zdůrazňuje biskup Holub. U plzeňské katedrály je například umístěná schránka, kam mohou lidé vhazovat lístečky se jmény zemřelých, za které se pak budou modlit trapisté v Novém Dvoře.
Pro věřící katolíky je dušičkové období také časem získávání odpustků pro duše v očistci. Neznamená to odpuštění hříchů, ale pomoc se zahlazením jejich následků. Jak učí církev, lze tak prospívat lidem, kteří si tyto „dluhy“ odnesli za hranici smrti. Odpustky může získat křesťan, který je ve stavu milosti posvěcující, tedy bez těžkého hříchu, a zároveň se vyžaduje alespoň všeobecný úmysl tyto odpustky získat a vykonání úkonů v určené době a předepsaným způsobem. Vždy je zapotřebí svátost smíření, svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce a během prvních dvou listopadových dnů pak při návštěvě kostela modlitba Otče náš a vyznání víry. Od 1. do 8. listopadu pak může tuto čtvrtou podmínku nahradit modlitba za zemřelé při návštěvě hřbitova.