Pomáhá mu v tom projekt Živá půda, který poskytuje poradenství s cílem zastavit znehodnocování zemědělských ploch.

V plzeňské diecézi je nyní ve vlastnictví církve 3100 hektarů zemědělské půdy a trvalého travního porostu a necelé 2000 hektarů lesů. „Pro začátek jsme vybrali 200 hektarů, kde se už v tomto roce začne hospodařit udržitelně. Vnímám jako nesmírně důležité přispívat k ochraně životního prostředí. Intenzivně nás k tomu vybízí i papež František v encyklice Laudato si´. Chtěl bych, aby se ochrana životního prostředí a udržitelné hospodaření s půdou stalo přirozeným přístupem. Půda je zdroj života a jsme za ni zodpovědní,“ zdůraznil plzeňský biskup Tomáš Holub.

Jako první začínají s udržitelným hospodařením na církevní půdě farnosti Kladruby u Stříbra, Švihov, Cheb a samo biskupství. Všechny zapojené pozemky jsou ohrožené půdní erozí. „Problém odplavování ornice, jejího mizení je velmi naléhavý. Proto doporučujeme přechod na agrolesnictví, kdy se velké půdní bloky rozdělí stromovým porostem, které svými kořeny zabrání smývání živin do podzemních vod a svými listy nakrmí půdní organismy, které udržují půdu v dobré kondici,“ vysvětluje Zuzana Benešová, vedoucí projektu Živá půda.

Jedním z prvních zemědělců, který se do tohoto běhu na dlouhou trať neváhal zapojit, je Radek Jurčík, jednatel firmy ZEVYP z Kladrub u Stříbra: „Je mi velmi sympatická snaha biskupství o to, aby půda nedegradovala, jak se to bohužel stále masivně děje. Chceme při procesu udržitelného zemědělství nabídnout naši praktickou zkušenost,“ říká.

Iniciativa biskupství rozhodně nekončí u přechodu na agrolesnický způsob hospodaření. Počítá se např. se zatravněním erozí ohrožené půdy, pásovým střídáním plodin, pěstováním meziplodin a dalšími opatřeními, opět za poradenství odborníků ze Živé půdy.