28. 9. 2021
|Padesát let ve službě Evropě oslavila Rada evropských biskupských konferencí (CCEE) na slavnostním plenárním zasedání v Římě, kde si také zvolila nové vedení. Českou církev reprezentoval předseda ČBK arcibiskup Jan Graubner.
Slavnostní bohoslužbou setkání 23. září zahájil papež František ve svatopetrské bazilice. V promluvě shromážděným předsedům biskupských konferencí Evropy, ale i zástupcům biskupů Latinské Ameriky nebo Afriky nabídl svou vizi „společného evropského domu“: „Aby byl krásný a pohostinný, musíme společně hledět do budoucnosti, ne obnovovat minulost. Bohužel, ono opětovné nastolování minulého je módní, ale zabíjí – zabíjí nás všechny. Musíme ovšem začít od základů, protože právě tam můžeme stavět znovu: od živé tradice církve, založené na podstatných věcech, na radostné zvěsti, na blízkosti a na svědectví,“ vyzval biskupy papež. Celou promluvu zveřejnily Vatican News.
Slavnostní zahájení vyvrcholilo společnou obnovou vyznání víry u hrobu sv. Petra či přímluvami u hrobů papežů 20. století sv. Pavla VI., Jana Pavla I. a sv. Jana Pavla II.
Od 24. do 26. září se poté účastníci zamýšleli nad tématem z názvu setkání: „50 let ve službě Evropě, paměti a perspektivám ve světle encykliky Fratelli tutti“. Mezi řečníky byli prefekt Kongregace pro biskupy Marc Ouellet, šéf italského episkopátu kardinál Gualtiero Bassetti či předseda Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE) kardinál Jean-Claude Hollerich. Vystoupili i laici, třeba předseda Federace katolických rodinných svazů v Evropě (FAFCE) Vincenzo Bassi či někdejší předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Slavnostní charakter zasedání zvýraznilo páteční přijetí účastníků u italského prezidenta Sergia Mattarelliy.
Deset bodů k reflexi přednesl vatikánský státní sekretář, kardinál Pietro Parolin. „Když se pak v bohaté diskusi někdo zeptal, který z nich považuje on sám za nejdůležitější, odpověděl: mládež, předávání víry dalším generacím, probuzení jejich zájmu,“ ohlédl se pro KT arcibiskup Jan Graubner a pokračoval: „Kardinál Bassetti zase mluvil o kořenech, z nichž Evropa vyrostla – světci, kláštery, vzdělání, budování kultury, i o politickém rozměru. Řekl, že tato civilizace vyrostla z evangelia a bez evangelia nemůže dál žít.“ Podle kardinála Bassetiho by dnes církev měla Evropě nabízet především novou kulturu založenou na pokladu tajemství Trojice – víře v Boha, který je společenstvím. „Naše víra musí budovat vztahy,“ dodal arcibiskup Graubner.
Úlohu společenství vyzdvihl též maďarský kardinál Péter Erdő (předseda CCEE v letech 2006–2016), a to jako základ synodality. „Rady biskupských konferencí jednotlivých světadílů vznikly jako jeden z plodů Druhého vatikánského koncilu, který vedl k synodalitě. A pozvání papeže Františka k zapojení do nadcházející synody nyní vyzývá také věřící jednotlivých farností, aby se přidali k tomuto procesu, který zahájíme v říjnu,“ poznamenal arcibiskup Graubner.
Jednání vyvrcholila volbou nového předsednictva CCEE. Stávající vedení ve složení kardinál Angelo Bagnasco (předseda) a kardinál Vincent Nichols a arcibiskup Stanisław Gądecki (místopředsedové) nahradila na nadcházejících pět let nová trojice. V čele stanul předseda Litevské biskupské konference arcibiskup vilniuský Gintaras Linas Grušas a místopředsedové kardinál Hollerich a srbský biskup zrenjaninský László Német (předseda Mezinárodní biskupské konference svatých Cyrila a Metoděje se sídlem v Bělehradě, která sdružuje biskupy Srbska, Černé Hory, Kosova a Severní Makedonie). Arcibiskup Grušas v neděli předsedal závěrečné bohoslužbě v bazilice sv. Janů na Lateráně. „V příštím roce plenární zasedání CCEE proběhne jen online. Začátkem roku 2023 se ale setkáme v Praze při kontinentální etapě synody,“ podotkl arcibiskup Jan Graubner a dodal: „Před námi přede všemi je velký úkol oživit svůj život z evangelia, abychom vydávali svědectví a stali se misijní církví. To je také hlavní poslání synody.“
Rada evropských biskupských konferencí byla založena v březnu 1971 se schválením sv. Pavla VI. Sdružuje 33 biskupských konferencí a dalších šest členů včetně biskupů či apoštolských administrátorů Lucemburska, Monaka, Kypru nebo Estonska. Kromě římskokatolíků sem patří i pastýři jiných ritů jako řeckokatolíci nebo maronité. Smyslem CCEE je tvořit společenství pastýřů církví v Evropě s cílem – jak stojí ve stanovách – „propagovat a inspirovat práci nové evangelizace, přispět k ekumenickému dialogu za jednotu křesťanů a nabízet křesťanské svědectví v evropské společnosti“. V letech 1993–2001 byl předsedou CCEE kardinál Miloslav Vlk.