Přátelé, nebanalizujme lásku, protože láska není jen emoce a city – ty mohou být nanejvýše jejím začátkem. Láska neznamená mít,všechno a hned‘, neodpovídá logice ‚použít a zahodit‘. Láska je věrnost, dar a odpovědnost. Skutečná originalita, skutečná revoluce je dnes vzpoura proti kultuře dočasnosti, je to překročení instinktů a chvilkovosti, je to láska na celý život a celou bytostí. Nejsme tu proto, abychom žili ze dne na den, ale aby náš život byl dobrodružnou výpravou. Ve velkých filmových a literárních příbězích jsou vždy dvě ingredience: jednou je láska a druhou dobrodružství, hrdinství. Vždy jdou ruku v ruce. Aby byl život velký, je třeba obojího: lásky i hrdinství. Díváme se na Ježíše, hledíme na Ukřižovaného, je tu obojí: nekonečná láska a odvaha dát svůj život až do konce, bez polovičatostí… Zamiřme vysoko, nenechme dny svého života plynout jako epizody z telenovel.

Proto když sníte o lásce, nevěřte na zvláštní efekty, věřte v to, že každý z vás je výjimečný. Každý je darem a může ze svého vlastního života učinit dar. Ostatní, společnost, chudí, na vás čekají. Sněte o kráse, která přesahuje vzhled, přesahuje make-up a módní trendy. Beze strachu sněte o tom, že založíte rodinu, že budete mít a vychovávat děti, o tom, že strávíte svůj život sdílením všeho s druhým člověkem, který se nestydí za vaše slabosti, protože je s vámi, který vás přijímá a miluje, který vás miluje takové, jací jste.

Sny, jež máme, nám mluví o životě, po kterém toužíme. Velké sny nejsou drahá auta, módní oblečení nebo různé dovolené. Neposlouchejte ty, kdo mluví o snech, a přitom vám prodávají iluze – jsou to manipulátoři štěstí. Byli jsme stvořeni pro větší radost: každý z nás je jedinečný a je na světě proto, aby se cítil milován ve své jedinečnosti a aby miloval druhé tak, jak to za něj nikdo jiný nemůže udělat. Není možné žít vsedě na lavičce jako náhradníci.

Každý je v Božích očích jedinečný. Nejsme vyráběni v sériích, jsme jedineční, jsme svobodní a jsme ve světě, abychom prožili příběh lásky s Bohem, abychom měli odvahu činit velká rozhodnutí, abychom se pustili do nádherného rizika lásky.

Neposlouchat odborníky na stížnosti

Nenechte se dusit smutkem nebo rezignovanou sklíčeností lidí, kteří říkají, že se nikdy nic nezmění. Pokud tomu věříte, onemocníte pesimismem. Vnitřně zestárnete, přestože jste mladí. Dnes je tolik sil namířených proti jednotě, tolik je těch, kdo obviňují všechny a všechno, kdo zesilují to, co je negativní, tolik specialistů na stížnosti. Neposlouchejte je, protože stížnosti a pesimismus nejsou křesťanské, Pán si oškliví smutek a sebelítost. Nejsme stvořeni k tomu, abychom žili se skloněnou hlavou, ale abychom pozvedali svůj pohled k nebi.

Co je podstatou zpovědi?

Když se vás zeptám: „Na co myslíte, když jdete ke zpovědi?“, jsem si odpovědí téměř jistý: „Na hříchy.“ Ale jsou hříchy skutečně podstatou zpovědi? Chce Bůh, abys k němu přišel a myslel na sebe, na své hříchy, nebo na něj? Co je středem: hříchy, nebo Otec, který vše odpouští? Člověk nepřichází ke zpovědi jako potrestaný člověk, který se musí pokořit, ale jako dítě, které běží, aby přijalo Otcovo objetí. A Otec nás pozvedá v každé situaci, odpouští nám každý hřích. Dám vám malou radu: Po každé zpovědi se na chvíli zastavte a vzpomeňte si na odpuštění, které jst e obdrželi. Chraňte si tento pokoj ve svém srdci, tuto svobodu, kterou cítíte ve svém nitru.