Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Perspektivy|Názory|Padnout na kolena - glosa Karla Pučelíka

Padnout na kolena - glosa Karla Pučelíka

31. 8. 2021

Tisk

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Prahy navštívil jako první prezident i pietní místo v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se odehrála jedna z nejdramatičtějších epizod nacistické okupace. Ukázal tak, jak se také lze vypořádávat s neslavnou a ostudnou minulostí. Na poklonu odbojářům se přitom lze jen těžko dívat jako na prázdné gesto.

Když západoněmecký kancléř Willy Brandt v roce 1970 spontánně padl na kolena ve Varšavském ghettu, sklidil uznání v zahraničí, ale doma našel i početný dav kritiků. Jistá část národa ne vždy vítá, když se jeho představitel dobrovolně a veřejně „ponižuje“ a politik ostatně chtě nechtě musí myslet i na potenciální obsah volebních uren. I přesto se symbolům překonaného nepřátelství nevyhýbali ani Konrad Adenauer v ještě ne zcela opravené remešské katedrále či Helmut Kohl na verdunském bojišti nebo Angela Merkelová v Osvětimi.

Steinmeier se cestou domů, mimochodem vlakem, zastavil také v Ústí nad Labem, kde tamní muzeum a sdružení Collegium Bohemicum chystá výstavu o česko-německém soužití Naši Němci a kde do minulého týdne na ulici poutaly pozornost vystavené náhrobky zapomenutých Němců. Poválečná zvěrstva na české straně, v tomto případě ústecká hromadná vražda německého obyvatelstva v červenci 1945, jsou u nás stále politickou kartou, na které lze volebně tratit.

Nemohla by nám být gesta německých státníků alespoň v této otázce inspirací? Ostatně, nemohou pokání a smíření patřit mezi ony vzývané „křesťanské hodnoty“?

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou