Ženské karmelitánské kláštery byly často zakládány ve středu velkých měst, na poutních či jinak významných místech, v minulém století také často tam, kde došlo k velkému bezpráví a násilí, aby zde sestry vyprošovaly smír (Dachau, Osvětim). Hlavním důvodem bylo vědomí, že kontemplativní mnišky svou modlitbou a obětí jako „apoštolky apoštolů“ připravují na místech, kde žijí, plodné působení kněží a všem vyprošují Boží požehnání.

„Vnitřní, středočeské Sudety“

Když jsme se rozhodly kvůli hluku a malému prostoru pro přestěhování z centra Prahy do malé vesničky Drasty na Praze-východ (podobně jako to již dříve učinily i jiné karmelitánské komunity ve světě), v první chvíli jsme vnímaly jen to, že je to pro nás jakýsi „odchod na periferii“, do neznámého, Bohem téměř „zapomenutého místa“, jak k tomu vyzývá i papež František. Paradoxně jsme tak chtěly být blíže lidem a skrze možnost ubytování v klášterním areálu jsme si přály jim umožnit a zprostředkovat prostor modlitby, usebrání a Boží milosti. Slyšely jsme, jak mnozí toto území nazývají vnitřními, středočeskými Sudety, zanedbaným místem, ve kterém žije obyvatelstvo bez kořenů.

Oblast bohatá na historii

Až později, když jsme si začaly zjišťovat historii našeho nového domova a jeho okolí, jsme byly překvapeny, jak je to oblast bohatá na historii.

Celá oblast Klecan a Zdib patří k lokalitám, kde se v naší zemi nachází jedno z největších míst archeologických nálezů ještě z předkřesťanské doby. Také v naší sýpce se našly zbytky pecí, které nyní archeologové zkoumají.

Pravý Hradec

Pražský hrad je od Drast letecky vzdálený 12 km, a tak při dobré viditelnosti je na cestě z Klecan do Drast patrná jeho silueta. To nás vzhledem k historii naší komunity velmi potěšilo. Tato propojená historie se však netýká pouze nás, zjistily jsme, že archeology nalezené středověké hradiště v Klecanech začalo být nazýváno tzv. Pravým Hradcem, které spolu s Levým Hradcem na severu od Prahy a Pražským hradem tvořilo v 10. století jakýsi trojúhelník a spojnici mezi prvním ohniskem křesťanství v Čechách a zároveň prvním mocenským centrem přemyslovského státu.

Sídlo několika řádů

Ve středověku mělo na Praze-východ majetek mnoho řeholních řádů. Také zemědělská usedlost v Drastech patřila od 17. do 18. století řádu cyriaků, křížovníků s červeným srdcem. Zdiby patřily řádu augustiniánek, sídlících u kostela sv. Kateřiny na Novém Městě pražském, Panenské Břežany byly v majetku sester benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě; současně v jednom jeho zámečku žily klarisky sídlící na Starém Městě pražském – od nich ves dostala jméno Panenské Břežany. Ve vlastnictví církve byla dlouho i obec Máslovice a Větrušice po dlouhou dobu patřily Vyšehradské kapitule.

Druhá světová válka

Toto území však poznamenala i temná historie v době 2. světové války. V blízkosti Klecan se v prostoru směrem na Drasty a Zdiby nacházelo letiště, které bylo využíváno německou Luftwaffe, a na konci války zde proběhla velká letecká bitva. Dolní zámek v Panenských Břežanech za války obsadil se svou rodinou říšský protektor Reinhard Heydrich. Na přání jeho manželky Liny tam v r. 1941 dorazila z Terezína pracovní četa Židů, která se musela starat o jejich pozemky a zahradu. Panenské Břežany se tak staly jedním z nejmenších koncentračních táborů na našem území. Odtud odjel Heydrich na svou poslední cestu do Prahy, kde na něj byl v Kobylisích spáchán atentát. V tomto směru se také nachází Kobyliská střelnice, kterou si nacisté zvolili jako své popraviště. Horní zámek v Panenských Břežanech si zabral K. H. Frank; od r. 2016 se zde nachází Památník národního útlaku a odboje. Opět zde vzniká jakýsi trojúhelník, tentokrát temný: Panenské Břežany spolu s Lidicemi a Terezínem vytvářejí oblast, která pro paměť národa symbolizuje toto jeho tak bolestné období.

Duchovní obdělávání pozemku

Naše zakladatelka, sv. Terezie Veliká, přirovnávala naši duši k zahradě, kde chodí „Božský Zahradník“. Duše bez modlitby je jako zarostlý pozemek, kde bují spousta plevele a kde se nejde pohybovat... Modlitbou se „zahrada naší duše“ kultivuje tak, aby se v ní Ježíš mohl volně procházet a zahrada mohla přinášet plody.

Věříme, že to, co se děje s jednotlivou duší, odráží i to, co může probíhat na území obce, města či státu. A tak se modlíme, abychom podobně, jako náš neudržovaný a mnohdy zdevastovaný pozemek kultivujeme viditelně, svou modlitbou a obětí zasévaly životodárné semeno i do duší lidí a celé oblasti, která je tak bohatá jak na události krásné a inspirativní, tak na události temné a bolestné.

Prosíme, pomozte nám vybudovat nový klášterní areál v Drastech. 115-3844130247/0100 Web: karmeldrasty.eu

Podpořte nás nákupem našich výrobků na e-shopu: galerie.karmeldrasty.eu