Čím jsou pro vás archeologické výzkumy – ať už se týkají objektů, nebo lidí?

Odpověď má dvě roviny. Ta první, obecná, je jednoduchá – fascinace tím, co všechno za krásy v podobě umění a architektury bylo vytvořeno ve jménu křesťanství. Většinou všichni velmi dobře znají, co je zachované, ale my archeologové odkrýváme to, co je již zničené, pobořené a je pod zemí. Díky všem nálezům spojeným s křesťanstvím si tak alespoň trochu můžeme udělat představu o víře lidí ve středověku a snad i o jejich životě. Je to sice těžké, ale alespoň se snažíme. Druhá rovina je více osobní a souvisí s pátráním po lidech. Vždy mě potěší, že dokážeme díky moderním metodám individualizovat konkrétního člověka. Nikoliv, že bychom mu vrátili jméno, ale víme, kdy zemřel, jakými trpěl nemocemi, co jedl, odkud pocházel, a najednou už nejde o anonymního nebožtíka. A radost mám o to větší, když pracujeme s lidskými pozůstatky z konkrétního místa, v mém případě z Českých Budějovic.

Pomáhá archeologovi v práci, že je věřící či víru hledající?

Většina archeologů, kteří se zabývají křesťanskou archeologií a které jsem měla možnost poznat, protože jsem u nich studovala, byli nebo jsou věřící. Může nám to pomoci třeba při vytváření příběhů některých nálezů nebo k lepšímu pochopení některých událostí. Jednoduše řečeno slovy mého kolegy – kromě toho, že víme jak, tak v těchto případech víme i proč. Ale určitě to není pro práci archeologa, který se zabývá křesťanskou archeologií, to nejdůležitější. Archeologie je historie vytvářená na základě hmotných pramenů, a křesťanství je náboženství.

Osobně jste se v Římě setkala s papežem Františkem. Jak na vás zapůsobil a co by vás lákalo profesně zkoumat ve Vatikánu?

Papež František je neuvěřitelně milý člověk s nadhledem a rozhledem, je to zkrátka moudrý muž, a takový by asi měl papež být. A i když jeho rodiče byli z Itálie, on už pochází z mé oblíbené Latinské Ameriky, z Argentiny, takže i mentalitou je mi blízký. Měla jsem možnost podívat se i do baziliky sv. Petra, do míst, kam se návštěvníci nedostanou, a při příští návštěvě mi umožní navštívit i její podzemí, kde jsou uloženi k poslednímu odpočinku jednotliví papeži. Pokud bych někdy dělala archeologické výzkumy v Římě, tak by mě jednoznačně zajímaly katakomby, kde jsou pohřbeni nejenom raní křesťané. Tato místa jsou spojena i s jižními Čechami a s Českými Budějovicemi, protože ostatky sv. Auraciána, který je patronem města a je uložen v českobudějovické katedrále, pocházejí právě odsud.

Jaké výzkumy na vás nyní čekají v budějovické diecézi?

Musíme dokončit archeologický výzkum v klášterním kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích, včetně průzkumu ostatků Jindřicha Libraria. Stejně tak musíme vyhodnotit nálezy lidských pozůstatků z kostnice pod kaplí sv. Anny tamtéž. Čeká nás řada menších venkovských kostelů, kolem nichž se na hřbitovech chystají zemní práce v rámci odvlhčení. A s kolegou Danem Kovářem bychom rádi napsali knihu o pohřbívání v Českých Budějovicích na základě archeologických výzkumů dvou městských zaniklých hřbitovů, takže práce máme před sebou hodně.

Archeoložka Jihočeského muzea Zuzana Thomová se zaměřuje na významné sakrální objekty, např. na želivský klášter, kde se stala obdivovatelkou názorů opata Bohumila Víta Tajovského, který měl velký vliv na její další životní a profesní orientaci. Účastnila se průzkumu opravované katedrály sv. Mikuláše i dominikánského kláštera v Českých Budějovicích, kde archeologové našli místo posledního odpočinku prvního převora kláštera a rádce krále Přemysla Otakara II., blahoslaveného Jindřicha Libraria. Za objevy, mající významný odborný přínos a pomáhající osvětlovat křesťanský základ národa, na jaře obdržela ve svatovítské katedrále od kardinála Dominika Duky Medaili biskupa Antonína Podlahy.