Zatímco P. Kadlec věnoval svou homilii poselství svatého Vavřince, který obětoval svůj život pro víru, biskup Tomáš vyzdvihl po staletí trvající pevnost Chodů ve víře, kterou neopustili a předávali svým potomkům i v těžkých dobách nacistické okupace a komunistické totality.

Vážnost chvíle neváhal biskup odlehčit i žertovným přirovnáním, kterým rozesmál všechny přítomné: „Když se tak dívám na nádherně pestré chodské kroje, napadá mě, že my katoličtí kněží a Chodové toho máme hodně společného. No řekněte, který jiný muž by byl ochoten si obléci žluté kalhoty nebo růžové roucho?“

Tradice zdejších svatovavřineckých poutí se datuje od poloviny 19. století. Památnou se stala pouť z roku 1939, celebrovaná v době ohrožení národa Msgre. Bohuslavem Staškem, který zde mši sv. slavil i v roce 1945 po svém návratu z koncentračního tábora v Dachau. V době komunistické totality byl církevní ráz poutí potlačen a vznikly Chodské slavnosti. Po převratu byla sláva svatovavřineckých poutí včetně tradičního průvodu znovu obnovena.