Klášterní kostel v Kadani se otevřel po čtyřleté rekonstrukci. Plánované práce ještě zdržela o několik měsíců pandemie, ale výsledek stojí za to. Návštěvník, který kostel zasvěcený Zvěstování Panně Marii a Čtrnácti svatým pomocníkům navštívil před začátkem prací, si dnes bude připadat jako v docela jiném prostoru.

Restaurátoři totiž během posledních tří let odstranili vrchní vrstvu malby a kompletně odhalili starší výjevy, které se datují až do roku 1614. „O jejich existenci svědčily už restaurátorské sondy z roku 1987. Přesto od té doby uplynulo čtvrt století, než došlo k plným odkryvům,“ vysvětluje historik Městského muzea v Kadani Lukáš Gavenda.

Prohlídky i bohoslužby

Kadaňské muzeum v přilehlém klášteře (biskupství ho městu dlouhodobě pronajímá) provozuje už od roku 2004 několik prohlídkových okruhů a zájemce budou jeho pracovníci provádět opět i v kostele, který je ve vlastnictví církve. Návštěvníci budou mít při prohlídce k dispozici i speciální tablety, pomocí kterých budou moci spatřit digitalizované detaily – jako například kamenné náhrobky a další části kostela, které se nacházejí pod lavicemi či zpovědnicemi. „To, že můžeme v kostele dělat prohlídky, je pro nás vyznamenáním. Rádi posloužíme lidem, kteří se chtějí dozvědět o kostele více. Chápeme ale, že hlavní funkce spočívá v duchovním obsahu,“ upozorňuje za muzeum Gavenda.

S tím souhlasí i duchovní správce farnosti P. Josef Čermák. „Chrám bude živým domem Božím. Poprvé od padesátých let, kdy z kláštera byli komunistickým režimem vyhnáni řeholníci, tu bude přítomný Kristus v Nejsvětější svátosti. A proto je vhodné slavit zde i pravidelně mši svatou,“ plánuje P. Čermák. Bohoslužby by zde měly být každé pondělí. „Také budeme pokračovat v modlitbách za návštěvníky kostela, aby odcházeli naplněni nejen kulturně a umělecky, ale také duchovně,“ dodává kněz.

Velké opravy

Původně gotický kostel z roku 1480 sloužil až do dubna 1950 bratrům františkánům z přilehlého kláštera. Na lepší časy čekal velmi dlouho. Po roce 1989 byl v hrozném stavu. „Bylo potřeba se nejdříve vypořádat s devastací objektu, vysokou vlhkostí, pořídit novou střechu a kanalizaci, zasklít okna,“ vypočítává historik Gavenda.

Nově návštěvník na stropě, který dříve připomínal hvězdnou oblohu, i na stěnách a sloupech najde celou plejádu františkánských motivů a vyobrazení čtrnácti svatých pomocníků. Při bližším prohlédnutí jednotlivých obrazců působí výzdoba také jako jakýsi umělecky ztvárněný katechismus, kde vše spolu souvisí. To však není tak úplně překvapující vzhledem k době a kontextu, kdy malby vznikaly. „Výzdoba byla i dobovým manifestem a ikonografickým programem,“ potvrzuje historik Gavenda. Kadaň se v první polovině 16. století brzy luteranizovala a klášter podporovaný rodem Lobkoviců byl jedním z mála katolických ostrůvků. Poutníci a návštěvníci si tedy měli připomenout – či se rovnou dozvědět, v co katolíci vlastně věří.

Symbol spolupráce

Chrám při slavnostní mši svaté 21. srpna znovu posvětí litoměřický biskup Jan Baxant. „V nedávné historii našeho severočeského diecézního terénu bylo spíše běžné, že mnohé sakrální památky zanikaly. Přes sto kostelů bylo odstřeleno kvůli uhelnému zisku, jiné chátraly nedostatečnou, finančně nedostupnou obnovou, jiné byly zaplaveny ve vodních nádržích vyšších poloh Krušných hor. Měli jsme tu zanechané bohaté dědictví předků, milujících křesťanské umění, kostely především,“ zamýšlí se biskup s tím, že v případě Kadaně se spojilo mnoho sil, aby kostel mohl opět zářit.

„Osobně bych si velice přál, aby se při otevírání kadaňského klášterního chrámu nezapomnělo na vynikající spolupráci představitelů města, našich pracovníků biskupství a několika málo místních nadšenců, spjatých tolik let s místem, které bude požehnáno,“ dodává před posvěcením.

Při slavnosti, která začne v sobotu v 10 hodin, se také rozezní varhany, zčásti původní a zčásti doplněné rekonstrukcí do stavu z roku 1778. Hrát bude Jan Zástěra, kterého na trubku doprovodí diecézní organolog Radek Rejšek a zazpívá Collegium Hortense.