10. 8. 2021
|Pivo vaří mniši od středověku. Tehdy bylo uznávané jako postní nápoj, stalo se tedy důležitým zdrojem výživy především během postu. Dnes je zdrojem příjmů i motivem k návštěvě.
Kvůli komunistické totalitě i rušení klášterů za Josefa II. se tradice vaření piva v českých a moravských klášterech na dlouhou dobu přerušila. Obnovila se až v posledních desetiletích. Oproti minulosti ho už nevaří řeholníci, ale pověřují tím profesionální sládky.
Zřejmě nejznámějším a nejrozšířenějším klášterním pivem je u nás dnes želivské od premonstrátů. Obnovit vaření piva na Želivi se podařilo roku 2003, kdy kanonie ve spolupráci se dvěma společníky založila Klášterní pivovar Želiv. Pivovaru se však moc nedařilo, měl zastaralou technologii, a proto v roce 2009 skončil.
O rok později Kanonie premonstrátů založila nový Želivský klášterní pivovar a provedla rekonstrukci, při které instalovala moderní technologie. K dispozici je nyní i pivovar, který nabízí nejen celou řadu jak klasických ležáků, tak i speciálů, ale i svrchně kvašená piva typu India Pale Ale nebo Abbey Ale. Zájemci mohou jít také na exkurzi do provozu či nahlédnout na víkendové vaření piva.
O něco později obnovili pivovar benediktini v Praze na Břevnově a hned s novými technologiemi. První pivo tam uvařili v roce 2012. Základní nabídka se nemění, jen přibývají speciály. Vaří zde polotmavou jedenáctku, světlou dvanáctku a klášterní Ipu. „A k tomu dvě silnější piva: Imperial Stout, který nám zachutnal v jednom americkém pivovaru, a Imperial Lager, který jsme vyvíjeli pro jiný americký pivovar,“ vysvětluje Petr Janík, který s dalšími společníky pivovar u benediktinů obnovil. A vedle toho vaří zmíněné speciály – například na Velikonoce, Vánoce či na sv. Václava. Novinkou léta je speciální White IPA 14 % z kombinace dvou druhů ječného a pšeničného sladu. Ke chmelení používají chmely Summit, Chinook a Citra. Díky nim má pivo decentní citrusové podtóny.
Benediktinům se podařilo obnovit nejen pivovar. V minulosti pěstovali svůj vlastní chmel v Libočanech na Žatecku. Před několika lety dostali zpátky pozemky a na nich obnovili chmelnice – hospodaří na zhruba třiceti hektarech. Z části vypěstovaného chmele se vaří i břevnovské pivo.
Své pivo mají také premonstrátští sousedé na pražském Strahově. Jmenuje se podle zakladatele řehole Sv. Norbert a celoročně vaří tři nefiltrované, nepasterizované druhy: polotmavé, tmavé a IPA. Vaří rovněž sezónní piva. Ročně produkují kolem 1800 hektolitrů, z nichž se 95 % spotřebuje přímo v tamní restauraci.