HOMILIE
Tuto neděli si připomínáme událost, která se naplnila na Panně Marii, ale která se má naplnit také na každém z nás. Panna Maria došla k cíli své existence, k plnému společenství s Bohem. Písmo svaté nám pomáhá různými obrazy, ale tyto obrazy mají svoje limity, každý z nich ukazuje pouze část děje. Obraz z knihy Zjevení apoštola Jana je poměrně známý, ale málokdo ví, co znamená. Úryvek začíná ujištěním, že se otevřel Boží chrám v nebi a ukázala se v něm archa jeho úmluvy. Nám to zní zvláštně a říkáme si: „A je to vůbec důležité?“ Velmi. V jeruzalémském chrámu byla archa úmluvy skrytá. Chrám byl zavřený a bylo přísně rozděleno, kdo kam smí vstoupit. Do velesvatyně vstupoval velekněz pouze jednou za rok. Do svatyně mohli pouze kněží. Izraelští muži a ženy směli pouze na určená nádvoří. Obraz otevření chce proto říct: „Bůh není nepřístupný, není skrytý, ale je vám blízko, je s vámi v tom, co prožíváte.“
Obraz pokračuje líčením toho, co zažíváme: „Žena oděná sluncem s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.“ Tato žena je symbolem společenství – společenství lidu Starého i Nového zákona. Nejde o rozdělení, ale naopak o spojení; vrcholem Starého zákona je příchod Vykupitele.
Měsíc je symbolem mateřství, ale taky nestálosti. Ten je na jedné straně. Na druhé straně je koruna z dvanácti hvězd, která je naopak obrazem stálosti. Náš život je totiž směsicí jistot a nestálostí, věcí, které se mění, ale také těch, o které se můžeme opřít. A my se pohybujeme mezi těmito dvěma body. Při své životní cestě máme vnímat, že můžeme přistupovat k Bohu a komunikovat s ním, především v těch chvílích, kdy se cítíme nejistí, kdy se nám zdá, že prohráváme.
Pak se objevilo další znamení: veliký ohnivě rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na každé hlavě měl čelenku. Drak je symbolem nepořádku, protože má sedm hlav a deset rohů, to nedává smysl.
Ocasem smetl třetinu hvězd: zlo je nevyzpytatelné a útočí na všechny strany. Útočí na ty, kteří se mu protiví. Zároveň se neváhá zbavit i těch, kteří s ním sympatizují.
Koho má žena porodit? Spasitele. Pán Ježíš se narodil z Panny Marie. Proto se ten obraz v první řadě vztahuje na jeho matku. V druhé řadě je žena symbolem společenství věřících. Toto společenství tím, že vyznává svou víru, rodí Spasitele.
Všechny obrazy, které nám dnes církev předkládá, nás mají posílit na naší životní cestě – až k tomu okamžiku, kdy se setkáme s Ježíšem. Mají nám připomenout, že tato cesta nebyla pro nikoho jednoduchá, a pro Pannu Marii už vůbec ne. Panna Maria je ta, která došla až k jejímu cíli. A my dnes chceme prosit víc než kdy jindy: Svatá Maria, Matko Boží, oroduj za nás, abychom i my došli k cíli své existence.
O autorovi| ThLic. MAREK HLÁVKA, farář ve Veverské Bítýšce
