„Vytvoření stezek jsem nosil v hlavě delší dobu. Vážně jsem se dal do práce na podzim 2019 a v terénu jsem pak byl skoro celý loňský rok,“ přibližuje Jan Hocek, biolog, tělocvikář, cestovatel, průvodce a fotograf, jak vymyslel unikátní projekt Via Czechia. Jde o dvě nejdelší a nejodvážněji vedené dálkové trasy podél hranic Česka (viz snímek). Obě trasy podrobně mapuje ve dvou dílech publikací Via Czechia – Severní stezka a Jižní stezka (Euromedia 2021), které fotograficky také doprovází.

Obě vedou převážně přírodou, překračují nejvyšší vrcholy hor a směřují k hlavním zajímavostem jednotlivých oblastí. Každá má okolo 1050 až 1080 km, což představuje asi šest či sedm týdnů pěšího putování nebo dva až tři týdny na kole a v zimě je lze zdolat na běžkách. Každá etapa tras Via Czechia končí v místě vhodném pro nocleh pod střechou, u poloviny cílových bodů navíc ještě najdete kemp nebo tábořiště. Hocek má raději místa odlehlejší, která jsou pro něj i fotograficky atraktivní – v Jeseníkách, Krkonoších, Pálavských vrších či na Šumavě. I proto ve svých průvodcích uvádí, kde lze doplnit vodu nebo se občerstvit.

Cestou lze navštívit až 42 poutních míst – z těch nejznámějších třeba Neratov, Broumov či Králíky – ale i skromné kapličky, studánky nebo skalní výklenky (seznam poutních míst je i na viaczechia.cz). „Pro mě je každé takové místo unikátní. Vnímám je komplexně, neumím si z nich vybrat,“ zamýšlí se Hocek. „Přestože nejsem věřící, znamenají pro mě taková místa důvod k zastavení – lidé je budovali na určitých místech vždy z nějakého důvodu a ten se snažím pochopit,“ dodává a zdůrazňuje, že putování rozhodně není jen sportovní výkon, turistika nebo „cesta za atrakcemi“. Sám navštívil na 80 zemí světa od Grónska po Antarktidu a prošel většinu velkých světových treků na všech kontinentech.

Podobně zajímavá je poměrně mladá poutní stezka Via Sacra, která prochází kromě Slezska a severních Čech i Polskem a Německem. Jejími zastaveními jsou například rumburská loreta, Jablonné v Podještědí, Liberec nebo bývalý klášter v Hejnicích. „Cílem myšlenky bylo propojit a zviditelnit sakrální dědictví Saska, Dolního Slezska a severních Čech. Důležitá je pro nás samozřejmě i jako podpora turistického ruchu. Díky pravidelné spolupráci a setkávání se jednotlivá zastavení navzájem obohacují,“ vyjmenovává ředitel vzdělávacího, konferenčního a poutního domu v Hejnicích Jan Heinzl. „Via Sacra je pro nás symbolem sjednocené Evropy,“ dodává. (puč)