Přihlásit se
Obsah
Střežím si své ranní chvíle
27. 7. 2021
|Tisk
|
Sdílet:
Když potřebujete jít na „tiché a opuštěné místo“, jak to děláte? Ptali jsme se několika maminek, které chtěly zůstat v anonymitě.
- Samotu moc často nezažívám, ale jsem za to vděčná: že mohu žít s manželem a našimi čtyřmi dětmi. S tím, jak rostou, se nám stále častěji zavírají do svých pokojíčků, ale přesto stále potřebují můj čas, péči, naslouchání. Ani v zaměstnání nezažívám samotu, protože má profese učitelky je plná interakcí s dětmi i dospělými. Na druhou stranu občas vítám i tu „příjemnou“ samotu. Jsem vlastně pořád s lidmi, proto někdy potřebuji být jen sama. Nejraději tyto chvíle trávím doma, užívám si našeho klidného domu. Čtu si, koukám na filmy, nevařím, nemluvím. Mám čas a klid i na přemýšlení o životě, na hovory s Bohem. Taková krátkodobá samota mě vždy velmi občerství, ale jsem moc ráda, když skončí a zase si mám s kým povídat. (M. S.)
- Jako máma čtyř školáků cítím potřebu vzdálit se na chvíli z kolotoče přání, požadavků a povinností docela často. Naštěstí mám práci zdravotní sestry v mobilním hospici, kterou mám ráda a která mi dává smysl. Navíc spolupracuji s lidmi, kteří ji berou jako poslání a s nimiž je radost se potkávat. Střežím si však své ranní chvíle, kdy mohu být chvíli sama, kdy všichni ještě spí. A občas vyjdu někam na rychlou procházku. Ráda bych chodila ve všední dny na mši svatou, ale zatím to časově nevychází. Narůstá ve mně touha odjet někam na pár dní do ticha, ale i to ještě čeká. (M. V.)
- Jako matka se třemi dětmi v rušném městě ráda vyhledávám samotu a klid. Jsem vděčná za nabídky například tichého víkendu pro ženy na krásném místě v Rokoli, kde nás doprovází laskavý kněz, který umí povzbudit a kterému můžeme ve svátosti smíření svěřit své bolístky. Někdy je zapotřebí strávit více času v samotě s mým manželem. Velkým přínosem pro náš vztah jsou Letní kurzy harmonizace manželství, kdy dopoledne a večer máme díky hlídání dětí prostor pro nás dva a odpoledne čas pro celou rodinu. Nabízí se nám i tichý víkend pro manžele v Rokoli, kde můžeme v klidu, bez dětí, mluvit o našem vztahu. (J. D.)
- U nás vždycky záleží, jak se s manželem domluvíme. S dětmi to zvládá skvěle, takže vím, že o ně bude pěkně postaráno. Ale protože máme oba práci s nepravidelným režimem, musíme plánovat hodně dopředu. Když chci někam jet, manžel mě ale vždycky podpoří. Ráda bych všem maminkám poradila, ať si svůj čas hodně hlídají a plánují. Doma máme stanoveno, že po obědě má každý své volno. Dětem pouštím pohádku a já si čtu nebo piju kafíčko. (T. S.)
- Mám klíče od malé kaple se svatostánkem. Tam zůstávám v naprostém tichu, jen já a on, tam lze zažít opravdu přítomnost Boží. To je pro mě určitě místo číslo jedna. A pak v lese. Mám ráda dlouhé procházky nebo cesty na kole na oblíbené místo. Tam si často čtu, přemýšlím a jen tak si řadím myšlenky. (M. Š.)
