Evropská unie dnes pokrývá mnoho aspektů našeho života. Někde má EU více a někde méně pravomocí. Podle posledního výzkumu Eurobarometru se tři čtvrtiny Evropanů domnívají, že Konference o budoucnosti Evropy bude mít pozitivní dopad na demokracii v EU. Velká většina Evropanů (92 %) ve všech členských státech požaduje, aby hlasy občanů byly „více zohledňovány při rozhodování o budoucnosti Evropy“.

Diskuse je proto otevřená všem občanům a jejich návrhům v oblastech, jako jsou například zdraví, životní prostředí, bezpečnost a právní stát, migrace, vzdělávání, mládež, kultura a sport.

Všichni máme šanci představit svou vizi Evropy

Evropská unie se podrobí zkoušce, jak je schopna naslouchat a uvažovat sama o sobě. Nechtěla bych, aby konference byla soupeřením, kdo ze svého názoru prosadí víc. Je zde riziko, že se stane rukojmím politických ambicí prezidenta Macrona, který bude příští jaro předsedat Radě EU a zároveň obhajovat prezidentský mandát. Věřím, že převáží konstruktivní debata zaměřená na výsledek.

Díky nedávné krizi víme, že k dosažení změny se nemusí hned měnit základní smlouvy EU. Stačí společná vůle. Třeba v oblasti ochrany zdraví dokázala v posledním roce EU hrát aktivní roli i přes neexistenci silného právního základu. Pandemie nám ukázala nutnost společného koordinovaného postupu. A hned se začalo mluvit o dalším rozvoji tzv. zdravotní unie, tedy sbližování národních politik a o větších pravomocích pro EU. Já bych však byla ráda, kdyby naše unie nebyla jen zdravotní, ale hlavně zdravá.

Zapojit se mohou všichni občané, a nemusí přitom ani opustit svůj obývací pokoj. Stačí, když své návrhy pošlou prostřednictvím internetové platformy futureu.europa.eu. Nebo když tam podpoří některý z těch už navržených. Vše se navíc překládá automaticky do češtiny nebo kteréhokoli jiného oficiálního jazyka EU.

Lidé mohou představit své nápady osobně na diskusích, které se budou konat ve všech našich krajích, nebo zorganizovat vlastní akci.

EU by měla podpořit vzdělání i rodinnou politiku

Třetí způsob zapojení je mluvit přímo s námi, kteří budeme o vašich návrzích diskutovat v tzv. plénu. Jsou v něm zástupci všech institucí EU včetně Evropského parlamentu, národních parlamentů, zástupců zaměstnavatelů, odborů nebo neziskových organizací. Mám tu čest být jednou ze čtyř českých europoslankyň, které jsou tam také. Tedy své návrhy a komentáře můžete posílat i mně.

Svůj příspěvek do debaty vidím ve zvednutí tématu vzdělávání a podpory rodin na úrovni EU. Unie sice má v oblasti vzdělávání omezené pravomoci, ale má řadu nástrojů, které nevyužívá dostatečně, a to je třeba změnit. Vzdělání je způsob, jak překonat překážky, rozdíly a je podle mě opomíjeným klíčem k řešení řady problémů. Ostatně proto se teď jako zpravodajka Evropského parlamentu zabývám budoucností tzv. Evropského prostoru vzdělávání.

Chci přispět k tomu, aby si EU stanovila realistické cíle na příštích deset let a efektivní cesty k jejich dosažení. Například logickým cílem je vzájemné uznávání výsledků vzdělávání a diplomů nebo požadavek na to, abychom se všichni domluvili alespoň jedním jazykem, nejspíše angličtinou. Nejlepší „vakcínou“ proti šíření dezinformací jsou pravdivé informace a vzdělání. Mediální gramotnost, kritické myšlení a základní vědomosti o EU musí být samozřejmou součástí školních programů. Klíčovými hráči jsou učitelé, kteří by měli mít možnost se v rámci přípravy na své povolání zapojit do mezinárodních výměn. Prosazuji, aby byly v blízké budoucnosti povinnou součástí studia a hrazeny z programu ERASMUS.

Obsah a organizace vzdělávání si jistě musí řídit členské státy. Je to tak nejpraktičtější a já rozhodně nepodporuji přenesení pravomocí na evropskou úroveň. Zároveň považuji za zásadní posilovat vědomí evropské sounáležitosti, ne jako nějakou ideologii, ale jako akt svobodného rozhodování a vědomí společné odpovědnosti. Podobně to vidím i v oblasti rodinné politiky, kterou si řídí členské státy, a EU by je měla v této jejich odpovědnosti podporovat.

Nepromarněme jedinečnou příležitost

Spoléhám se hlavně na mladé lidi. Chceme slyšet, jak si představují Evropu za deset dvacet let. Ráda bych znala také představu aktivních politiků z venkova i z měst, kteří dobře znají budoucí potřeby svých spoluobčanů. Měli by se zapojit také učitelé a vychovatelé, dobrovolníci ze sdružení dětí a mládeže, vychovávající nové generace aktivních občanů, kteří nebudou jen Čechy, Moravany a Slezany, ale naprosto přirozeně také Evropany. Těším se, že se zapojí i církve, protože kdo jiný by měl vidět dál než za horizont volebních období, nepodléhat populismu a zároveň rozumět limitům lidského snažení. Každý máme čím přispět – ať už návrhy, nebo v diskusi nad nimi. Využijme toho. Ať je náš hlas v Konferenci o budoucnosti Evropy slyšet!