Miliony očí mnoha generací četly napínavý příběh královny Ester a vyvoleného národa Židů a hledaly v něm posilu pro těžké dny. Nespočet znalců Bible, teologů a světců připojil k této knize – jednomu z pěti svátečních svitků hebrejského kánonu – svůj komentář. Církve se staraly, aby se poselství Knihy Ester zachovalo a bylo srozumitelné i nám. Drobná knížka Jany Šrámkové (*1982), doprovázená ilustracemi výtvarníka Crista del Risco, ukazuje, jak blízko může biblický příběh přilnout k lidskému srdci a do jaké hloubky v něm lze sestoupit.

Říkáme-li, že křesťanství je náboženstvím tváře, je celá Bible vyprávěním s tisíci tvářemi a konkrétními osudy, které na jiném kulturním půdorysu a v jiné době prožíváme v lecčems i my, obyvatelé střední Evropy 21. století.

Co autorka této teologické studie–rozjímání v Knize Ester objevila?

Vzácné je citové propojení, které ji váže s mladou královnou i židovským lidem, jemuž jako tolikrát předtím – i tolikrát potom – hrozí vyhlazení. Všímá si, jak se tajemné mechanismy zla a lidské zloby po čas věků nemění. Co hrozilo Židům, hrozilo a hrozí všem, kteří jsou „jiní“. Tehdy jako dnes: bažení po moci v kontrastu s chudobou, vládci oproti poddaným, nejpokleslejší formy politického života v opozici ke královnině odvaze a lásce, s níž se jí daří zachránit lidi vlastního národa.

Jana Šrámková s obzvláštní citlivostí vidí drobná znamení dobra a milosrdenství, která nakonec vždycky vítězí nad těmi, kdo se v touze po moci utrhli ze řetězu. Analogií k dobrému a zlému máme i v našem životě dost. Starobylý příběh zde žije. Jsme vtaženi do vnitřních dramat, zápasů a napětí jednotlivých postav. Díky autorce je tak snadné se postavit na stranu dobra – a cítit se jako Esteřin přítel a mravně se rozhořčovat nad všemi lumpy, co jich Kniha Ester má.

Jenže věc není tak jednoduchá, sděluje nám Šrámková. Bůh nás nevede k nenávisti, nýbrž k pochopení sebe samých: rozhodnout se nenávidět celý národ nebo skupinu obyvatel je snadné a tam, kde se této snadnosti nepostaví nová Ester a noví odvážní, hrozí, že budeme muset opakovat dějiny. „Možná by nám proto uniklo, že v příběhu vůbec nejde o jeden individuální osud židovské Popelky. Že jde ve skutečnosti o kapitolu z dějin Boží péče o jeho lid. Všechny naše otazníky nám říkají, že ať už se Ester cítila jakkoliv, podstatné je, že byla právě tam, kde měla být,“ píše autorka.

Jana Šrámková zasadila příběh do dnešních reálií. Zpřítomnila historický obraz, který by mohl v letmém přečtení připomínat jeden z mnoha filmů o absurdnosti světa. Jenže jako křesťané jsme prodlouženýma rukama Pána, který chce skrze nás milovat a pečovat o druhé. Ne všichni budou stateční jako Ester a jako židovští muži, kteří vzdorovali výhrůžkám úplného vyhlazení. Budeme-li ale důvěřovat Bohu, čtu v knize Jany Šrámkové, budeme mít sílu postavit se vedle těch, kteří bojují za spravedlnost, za lidská práva a za život, a být jim ku pomoci.

Jana Šrámková: Ester (Biblion 2021)

Autor je teolog