Ověřené zprávy, informace podložené fakty, zdroji a kontrolou jsou důležité hlavně proto, že formují rozhodování lidí i celé společnosti. Když jsou informace nepřesné nebo zmanipulované, mohou vést k panice, špatným rozhodnutím, či dokonce ke konfliktům, válce, smrti. Naopak kvalitní žurnalistika pomáhá odhalovat pravdu, držet mocné pod kontrolou a někdy mění běh dějin.

Třeba nedávno jsme si připomněli velkou „černobylskou“ lež z roku 1986. Havárii sovětské úřady tajily a až zahraniční měření odhalila pravdu a svět pochopil rozsah katastrofy. Pro mnohé už pozdě... Také zveřejnění maďarských telefonátů s Kremlem přispělo k pádu premiéra Orbána po šestnácti letech jeho vlády. A před pár dny získala tisková agentura Reuters prestižní Pulitzerovu cenu za odhalení toho, jak Trumpova vláda využívala státní moc k politické odplatě oponentům, a také za „technologickou investigaci“. Reportéři Reuters totiž rozkryli, jak funguje byznys společnosti Meta (Facebook a Instagram). Doložili, že nebránila obrovskému šíření podvodných reklam na falešné investice, ale i podvody s kryptoměnami či rychlé zbohatnutí apod., protože Meta na nich vydělávala miliardy ročně. Další část investigace ukázala, že AI chatboti (konverzační roboti) Mety vedli sexualizované či manipulativní konverzace i s nezletilými uživateli. I kdybychom na zpravodajství rezignovali, toto vše se nás týká.

„Nikdy v historii nebylo tak snadné a levné lhát tolika lidem najednou. A bude to ještě snazší,“ varoval před pár dny vědecký redaktor ČT Daniel Stach v rozhovoru ve Studiu N (Deníku N). Myslel tím bezuzdné šíření zpráv na sociálních sítích. „Co bude pravda pro jednoho, nebude pravda pro druhého. Každý bude mít svět vytvořený přímo pro něj, který se nebude protínat se světem těch dalších,“ nastínil vývoj.

Vážnosti situace si je vědom i papež. „Žijeme v době, kterou je těžké pochopit i popsat. Je to výzva pro nás všechny, ale nesmíme před ní utíkat. Naopak vyžaduje, abychom se ve svých různých úlohách a službách nikdy nespokojili s průměrností,“ citovaly ho Vatican News.

Vyvést z babylonské věže

První setkání s novináři absolvoval Lev XIV. pouhé čtyři dny po svém zvolení. „Jednou z nejdůležitějších výzev dneška je podporovat komunikaci, která nás dokáže vyvést z,babylonské věže‘ - ze zmatku jazyků bez lásky, které jsou často ideologické či stranické. Proto je vaše služba, slova, která používáte, i styl, který volíte, nesmírně důležitý,“ povzbudil.

V říjnu podpořil práci tiskových agentur, jejichž redaktoři jsou první v terénu a reportují pod velkým tlakem. „Svobodné informace jsou pilířem, na němž stojí naše společnost, a proto jsme povinni je bránit,“ uvedl s tím, jak je paradoxní, že v éře komunikace jsou v krizi jak informační agentury, tak uživatelé informací. Redaktory vybídl ke spojenectví s občany ve snaze o etickou a občanskou odpovědnost. „Musíme být ostražití,“ varoval, „aby technologie nenahradila člověka a aby informace a algoritmy, které ji řídí, nebyly v rukou několika málo lidí.“

Slovo je mocná zbraň. Může vyjadřovat naději i šířit smrt, může být pokorné i pyšné, sloužit pravdě jako lži. Tak upozorňoval už v roce 1989 Václav Havel ve slavné eseji „Slovo o slovu“. I proto jsme se za slovem a zprávami vydali do ČTK na exkurzi i rozhovor, v anketě se ptáme na veřejnoprávní média lidí, kteří s nimi pracují, a o pohled na systém financování těchto médií jsme požádali odborníka ze slovenské Katolické univerzity.