Vydání: 2008/8 Únor 1948, 19.2.2008, Autor: Aleš Palán

V únoru 1948 většina katolických publicistů neočekávala tak dramatický vývoj ve společnosti, jaký měl následovat. Podívejme se, jak některá křesťansky orientovaná periodika reflektovala tehdejší události.

Logos
Logos, časopis pro homiletiku a katechetiku, se mohl pyšnit celou plejádou vynikajících přispěvatelů. V lednovém čísle roku 1948 je arcibiskup Josef Beran ještě plný nadějí: „Káže se mnoho, káže se na mnohých místech, při mnohých příležitostech. Kéž by se kázalo též s plným výsledkem.“
V únorovém čísle se Alexander Heidler věnuje způsobům zlepšení kazatelské úrovně a Jiří Reinsberg se zamýšlí nad výchovnými metodami vhodnými pro skautskou mládež: „Chlapec touží po pravém mužném vzoru hrdiny. Není jím snad Kristus a podle něho i ,nebeské dvorstvo‘? Prvním z nich je kněz.“ Březnové číslo bylo zjevně připraveno už během února, a tak se nemohlo zlomovými událostmi zabývat. Až v dubnovém vydání měsíčníku Logos nacházíme přepis rozhlasové přednášky P. Josefa Fialy. Současné události nazývá prubířským kamenem naší lásky, dochází však k překvapujícím závěrům. „[Chceme, aby] staré nespravedlivé řády byly vystřídány takovým novým systémem, jenž by obnovil lidskou důstojnost, důstojnost božského dítěte. Tato cesta chce odstraňovat ony strašlivé rozpory a obrovské rozdíly, které byly nastaveny mezi lid, činíce z nich navzájem nepřátele. Naplněni důvěrou ve svou vládu [věříme, že] nastoupila doba šťastná, doba sladkého míru a pokoje – doba velké křesťanské lásky.“
Až v červnu z článku Antonína Mandla probleskuje jiné vnímání situace: „Moc Kristova je veliká, neboť je to božská moc. Prosíme Pána, abychom ho nezklamali.“ Ve stejném čísle jsou ovšem zveřejněny také ideje zákona o jednotné škole, který stál na počátku likvidace církevního školství. To vše bez jakéhokoliv komentáře.

Ave Maria
Mariánský věstník Ave Maria, dříve Svatá Hora, věnoval v roce 1948 veškerou svou pozornost jubilejnímu svatohorskému roku. V úvodníku březnového vydání čteme: „Ano, již jen dva měsíce nás dělí od slavnostních dnů, kdy Svatá Hora zazáří v plném lesku.“ V dubnu nalézáme v periodiku báseň o Královně stříbrných hor, článek o putování milostné sošky šesti staletími, informaci o úpravě pažitů a 25% slevě na dráhu pro poutníky. O událostech, které uvrhly církev a celou společnost do nesvobody, ani slovo.
Ani v následujících číslech Ave Maria nic takového nenalezneme. Čtenáře v rubrice Milosti zaujme článek Přejeta vozem: „Prosím o uveřejnění poděkování bl. Panně Marii svatohorské za zvláštní ochranu naší 6leté Mařenky. Spadla nám pod vůz s nákladem, zrovna pod přední kola vozu. Nestalo se jí ani to nejmenší. Nežli koně zastavili, Mařenka již stála na nohou bez jakékoli nehody nebo úrazu. J. T., K. u Horaďovic.“ To je vše. Mlčení o politickém vývoji v únoru 1948 se dá vysvětlit obavou před komunistickou zvůlí, dogmatickým trváním na úzce pojatém záběru daného periodika či zkrátka podceněním politického vývoje v Československu. Každopádně: všechny katolické časopisy byly pro nový režim potenciální hrozbou a bez ohledu na svou opatrnost byly záhy zastaveny.