„To, co nás skauty na A. B. Svojsíkovi fascinuje, je obrovská pracovitost a houževnatost. V tom může být inspirací pro všechny – nevzdat se při prvních problémech, ale jít si trpělivě za svým cílem a sny,“ říká pro KT Barbora L. Trojak, mluvčí organizace Junák – český skaut. „Baví nás také, že byl všestranný: vynikající zpěvák, pedagog, zapálený cestovatel, průkopník ve sportu i diplomat. Dokázal vnímat potřeby dětí ve své době, správně vycítil, co jim chybí,“ pokračuje.

Antonín Benjamin Svojsík (5. září 1876 – 17. září 1938) se narodil před 150 lety v Praze. Od mládí rád sportoval, byl členem Sokola a spoluzaložil České pěvecké kvarteto, které sklízelo úspěchy v USA i Japonsku. Právě ve kvartetu jako nejmladší člen získal přezdívku Benjamin. Byl pedagogem na pražských gymnáziích, učil tělocvik a oblíbil si chůzi – prošel pěšky velkou část Rakouska-Uherska.

Propagoval táboření venku, které tehdy nebylo běžné

V roce 1909 se v pražském kostele sv. Štěpána oženil s Julií Stránskou a o dva roky později vycestoval do Anglie, kde se seznámil se skautingem, navštívil tam skautský tábor. Hned po návratu do Čech založil první družinu ze svých studentů a podnikal s nimi výpravy. Do češtiny přeložil příručku Scouting for Boys (Skauting pro chlapce) britského zakladatele skautingu a vojáka Roberta Baden-Powela. Čerpal i z tradice lesní moudrosti (woodcraftu) zálesáka a spisovatele Ernesta Thompsona Setona. V květnu 1912 vydává Svojsík knihu Základy junáctví. Spolek Junák – český skaut založil v předvečer první světové války 15. června 1914. Počátky českého skautingu, jeho propojení s křesťanstvím, ale i svou cestu k němu přibližuje na této dvoustraně pedagog, publicista a skaut Jiří Zajíc.

„Svojsík dovedl přesvědčit významné osobnosti, aby mu v prosazování skautingu pomáhaly, a podpořily třeba i táboření venku v přírodě, kterého se společnost tenkrát obávala. Je také skvělé, že ve skautování podporoval i dívky a ženy, což tehdy rozhodně nebyla samozřejmost,“ uvádí Barbora L. Trojak. První dívčí skautský oddíl založila roku 1915 Vlasta Štěpánová-Koseová v Praze.

Během války skauti spolupracovali s Červeným křížem a vydávali časopis Junák. Při vzniku Československa v říjnu 1918 zajišťovali tzv. skautskou poštou komunikaci mezi Národním výborem v Praze a dalšími státními institucemi. Skauting podporoval i prezident T. G. Masaryk. Po válce se spolek přeměnil na Svaz junáků-skautů republiky československé. Svojsík se stal jeho prvním náčelníkem a ke světovému skautskému znaku – lilii – přidal jako symbol našeho národa chodský znak, tj. černou psí hlavu na bílém štítu. Působil také ve světovém skautském výboru.

Svojsík zemřel v září 1938. Na poslední cestě ho doprovodily od pražského kostela sv. Ludmily na Vyšehradský hřbitov tři tisíce junáků. Svojsíkův příběh v kontextu představí v dnešním tématu historik, politolog, senátor a skaut Stanislav Balík.

Příběhy skautských hrdinů

„Klukům a holkám v oddílech příběh A. B. Svojsíka a kořeny českého i světového skautingu běžně přibližujeme,“ upozorňuje Barbora L. Trojak. „Příběhy skautských hrdinů a hrdinek jsou pevnou součástí našeho programu i výchovných nástrojů. Děti a mladí lidé se s nimi setkávají ve skautských časopisech, v disciplínách závodů, úkolech Skautské stezky nebo v legendách her na táborech i celostátních akcích. A mohou si splnit odbornou zkoušku Skautský historik,“ ilustruje s tím, že je jí Svojsík blízký svou „hyperaktivitou, láskou k přírodě a přesvědčením, že důležitou součástí života je pomoc a služba druhým“.

V roce 2015 se organizace vrátila k názvu Junák – český skaut. V ČR je dnes téměř 80 tisíc skautů a skautek – dětí, dospívajících i dospělých v celkem 2 392 skautských oddílech. Vedle nejsilnější skupiny nováčků, děvčat a kluků mladšího školního věku, se za poslední rok přidalo na 350 dospělých. Den skautů a skautek připadá celosvětově na 24. duben, kdy má svátek sv. Jiří, patron skautů.