Od počátku roku právě o to usiluje projekt proměny farností olomoucké arcidiecéze nazvaný Propojeni. „Chceme poctivě, v modlitbě a společně s celým Božím lidem nahlížet realitu arcidiecéze a učit se naslouchat Bohu i sobě navzájem, s úctou a respektem diskutovat a hledat správný směr, rozlišovat různé cesty a nakonec navrhnout systémové řešení dalšího pastoračního, organizačního i ekonomického směřování,“ shrnuje koordinátor projektu, biskupský vikář P. Pavel Macura.

Vedly k tomu tři hlavní důvody. „Prvním je proměna společnosti a znatelný úbytek věřících. Počet účastníků bohoslužeb klesl v diecézi za posledních třicet let o polovinu,“ konstatuje vikář s tím, že dosavadní administrativní model, kdy téměř každá obec tvoří samostatnou farnost, už je neudržitelný. „Malá společenství často vyčerpávají své síly nezbytným provozem, takže už jim nezbývá dost energie na setkávání a duchovní růst,“ dodává.

Na statistice je postaven také druhý důvod, a sice kritický úbytek kněží a jejich přetížení. „Do deseti let očekáváme pokles počtu diecézních kněží v aktivní službě přibližně o polovinu,“ upozorňuje P. Macura a podotýká, že kněží jsou často zavaleni administrativou, údržbou budov a neustálými přejezdy. „Kněz ovšem nemá být osamoceným manažerem mnoha budov, ale pastýřem, který žije s lidmi a pro lidi a má prostor na svůj duchovní život,“ vysvětluje koordinátor projektu s tím, že je nutné vytvořit nový systém spolupráce mezi laiky a kněžími.

Tento dopad si přitom věřící už nyní uvědomují. Kateřina Janíková z Uherského Brodu přiznává, že před projektem Propojeni si nedokázala představit, kde všude se jich úbytek kněží a věřících dotkne. „Ale díky tomu, jak se věřící zapojují do diskuse a hledají řešení, mám pocit pokoje a naděje,“ pochvaluje si.

Ne rušit, ale vytvářet

Tím nejdůležitějším a třetím důvodem je pak podle P. Macury celosvětová synodální zkušenost. „Lidé dnes v církvi hledají především živé a bezpečné společenství, kde se cítí přijatí, kde se s respektem naslouchá a kde mohou spolurozhodovat o směřování svého ‚duchovního domova‘. Propojeni je naší odpovědí na volání po větší otevřenosti a srozumitelném dialogu,“ poukazuje. Cílem projektu tak není jen překreslení hranic farností, nýbrž hluboká vnitřní obnova. „Nejde o to, něco ‚rušit‘ ve smyslu zániku víry, ale naopak o snahu ‚vytvářet‘ prostor pro nový život, prostor k předávání víry,“ upřesňuje P. Macura. Proměna olomoucké arcidiecéze je proto postavena na pěti pilířích, o nichž věřící diskutují: slavení neděle, farní rodina, služba a evangelizace, kněžské společenství a správa majetku. „Každý pilíř zajišťuje odborná skupinka, kde jsou zastoupeni laici i kněží. Ta vytváří podpůrné otázky, vyhodnocuje podněty a zpracovává závěrečnou zprávu. Když připočteme další spolupracovníky z modlitebního týmu a z propagace, podílí se na organizaci projektu přes šest desítek lidí,“ popisuje koordinátor.

Proces společného hledání oceňuje studentka Markéta z malé farnosti Vilémov mezi Konicí a Litovlí. „Když se napříč generacemi zamýšlíme nad otázkami v jednotlivých pilířích, mám pocit, že do velké a neznámé budoucnosti, která v nás občas budí obavy, vstupujeme společně a s nadějí, že to zvládneme,“ svěřuje se. „Když se k sobě budeme chovat jako rodina, vím, že ať nastane jakákoli změna, neztratíme hlavu,“ doplňuje.

Celá proměna je rozvržena do čtyř postupných fází. Letos tak probíhá „naslouchání“ – široký sběr podnětů ve farních skupinkách. Příští rok je v plánu „rozlišování“, kdy se z podnětů začne hledat nová, optimální podoba farní sítě: kde vzniknou přirozená ohniska farního života, jak se upraví hranice farních okruhů a jak se zajistí pastorační péče s menším počtem kněží. „Cílem je společně rozlišovat zatím bez závazných rozhodnutí. To přináší maximální svobodu při hledání nejlepších řešení,“ zmiňuje P. Macura.

Pro rok 2028 se počítá s etapou „rozhodování“, která už má přinést konkrétní návrh nové sítě farností a budoucího života diecéze i dialog o něm. „Je to čas na finální reflexi navržených změn předtím, než je arcibiskup oficiálně vyhlásí,“ přibližuje P. Macura. Čtvrtou a poslední etapou nazvanou „Propojení“ bude rok 2029, kdy se navržené a schválené změny uvedou do praxe. „Celý proces provázíme modlitbou a snažíme se, aby nikdo nezůstal na okraji,“ uzavírá biskupský vikář .